John Demjanjuk

Raný život

Demjanjuk se narodil na Ukrajině. Během druhé světové války byl odveden do sovětské Rudé armády, kde byl zajat jako německý válečný zajatec.

 

Druhá světová válka

Přestože přežil nechvalně známý systém nacistických koncentračních táborů, byl v roce 2011 v Německu odsouzen za údajné válečné zločiny jako spoluviník na vraždě 27 900 Židů, když působil jako dozorce Ivan Demjanjuk v nacistickém vyhlazovacím táboře Sobibór v okupovaném Polsku. Vzhledem k tomu, že v době jeho smrti probíhalo odvolací řízení, zůstává Demjanjuk podle německého práva nevinný a jeho dřívější odsouzení je neplatné. Podle mnichovského zemského soudu nemá Demjanjuk záznam v trestním rejstříku.

 

Život ve Spojených státech

V roce 1952 emigroval ze Západního Německa do Spojených států a v roce 1958 získal občanství, načež si formálně změnil jméno z "Ivan" na "John".

 

Deportace

V roce 1986 byl deportován do Izraele, kde byl souzen za válečné zločiny poté, co ho jedenáct přeživších holocaustu, z nichž mnozí pocházeli z Izraele, identifikovalo jako "Ivana Hrozného", nechvalně proslulého dozorce ve vyhlazovacím táboře Treblinka v nacisty okupovaném Polsku. Demjanjuk byl obviněn z vražd a mimořádně brutálních násilných činů vůči vězňům tábora v letech 1942-43. Byl odsouzen za spáchání zločinů proti lidskosti a v roce 1988 zde byl odsouzen k trestu smrti.

Rozsudek byl v roce 1993 zrušen izraelským Nejvyšším soudem na základě nových důkazů, podle nichž byl "Ivan Hrozný" pravděpodobně jiný muž, Ivan Marčenko. Po skončení procesu se v září 1993 vrátil do svého domova v Ohiu. V roce 1998 mu bylo vráceno občanství poté, co federální odvolací soud Spojených států rozhodl, že prokurátoři potlačili usvědčující důkazy týkající se jeho identity.

 
Demjanjuk (uprostřed) při vyslechnutí rozsudku smrti 25. dubna 1988 v Jeruzalémě v Izraeli. Rozsudek byl později zrušen.  

Pozdější obvinění

V roce 2001 byl Demjanjuk znovu obviněn, tentokrát na základě toho, že místo toho sloužil jako dozorce jménem Ivan Demjanjuk v táborech Sobibor a Majdanek v nacisty okupovaném Polsku a v táboře Flossenbürg v Německu. V roce 2002 se Demjanjuk stal opět osobou bez státní příslušnosti (až do své smrti v roce 2012). V roce 2005 byla opět nařízena jeho deportace, ale po vyčerpání odvolání v roce 2008 stále zůstával ve Spojených státech, protože žádná země v té době nesouhlasila s jeho přijetím.

Dne 2. dubna 2009 bylo oznámeno, že Demjanjuk bude deportován do Německa, kde bude postaven před soud, neboť Německo ve snaze distancovat se od své minulosti zahájilo politiku stíhání válečných zajatců jiných národů, které němečtí nacisté učinili spoluviníky svých zločinů. Dne 11. května opustil Demjanjuk sanitkou svůj clevelandský domov a byl odvezen na letiště, odkud byl deportován letadlem, které do Německa dorazilo následujícího dne ráno. Dne 13. července byl oficiálně obviněn z 27 900 případů spoluúčasti na vraždě, po jednom za každou osobu, která zemřela v Sobiboru v době, kdy údajně sloužil jako dozorce. Dne 30. listopadu začal v Mnichově Demjanjukův proces.

Odsouzení

12. května 2011 byl Demjanjuk odsouzen německým trestním soudem jako spoluviník na vraždě 27 900 Židů v Sobiboru a byl mu uložen pětiletý trest odnětí svobody. Prozatímní rozsudek byl později zrušen, protože Demjanjuk zemřel dříve, než mohlo být projednáno jeho odvolání. Později byl propuštěn na svobodu až do soudního procesu a konečného rozsudku německého odvolacího soudu.

 

Smrt

Žil v německém domově důchodců v Bad Feilnbachu, kde 17. března 2012 zemřel. Navzdory desetiletím právních sporů a kontroverzí zemřel Demjanjuk jako svobodný a právně nevinný člověk.