Slepá skvrna
Slepá skvrna je část zorného pole, ze které náš mozek nedostává žádné informace. Je to místo v zorném poli, které odpovídá nedostatku světločivných fotoreceptorů v místě, kde zrakový nerv prochází zrakovým diskem sítnice. Protože na zrakovém disku nejsou žádné buňky, které by detekovaly světlo, část zorného pole není vnímána. Mozek doplňuje okolní detaily informacemi z druhého oka, takže slepá skvrna není normálně vnímána.
Ačkoli tuto slepou skvrnu mají všichni obratlovci, oči hlavonožců, které jsou jim na první pohled podobné, ji nemají. U nich se zrakový nerv přibližuje k receptorům zezadu, takže nevytváří přerušení sítnice.
Poprvé tento jev pozoroval v 60. letech 16. století Edme Mariotte ve Francii. V té době se obecně soudilo, že bod, v němž zrakový nerv vstupuje do oka, by měl být skutečně nejcitlivější částí sítnice; Mariottův objev však tuto teorii vyvrátil.
V příkladu obratlovců představuje4 slepou skvrnu, která v oku chobotnice nápadně chybí. U obratlovců (vlevo) představuje1 sítnici a je2 nervových vláken, včetně zrakového nervu (3), zatímco v oku chobotnice (vpravo) a 1představuje2 nervových vláken a sítnice v tomto pořadí.
Test mrtvého úhlu
| Demonstrace mrtvého úhlu | ||||
| O | X | |||
| Pokyny: Obličej by měl být několik prstů od obrazovky. Zavřete pravé oko a levé oko zaměřte na písmeno X. Nyní se pomalu vzdalujte od obrazovky a v jednom okamžiku písmeno O zmizí. K tomu dojde přibližně ve vzdálenosti 25 cm od obrazovky (3x šířka tohoto obrázku). Jak se budete vzdalovat, O se znovu objeví. Pokud zavřete levé oko a podíváte se na O, X zmizí v podobném rozsahu. | ||||
Nevidět mrtvý úhel
Existují dvě teorie, proč mrtvý úhel obvykle není vidět. Jedna, méně oblíbená, je, že ji mozek jednoduše ignoruje. Podle druhé je mozek "vyplňuje" informacemi z okolních oblastí. Teoretici vnímání obecně upřednostňují druhou hypotézu. Vyplňování funguje u poměrně složitých a neobvyklých vizuálních vzorů, což naznačuje, že aktivní mozkový proces pracuje na napodobování vzorů v okolí slepé skvrny.
Oko obratlovců a hlavonožců
Tyto přirozené slepé skvrny mají pouze oči obratlovců. U hlavonožců jsou zrakové nervy připojeny k zadní části sítnice, takže nepředstavují problém. U obratlovců jsou nelogické, protože světlo musí projít nervovými vlákny a obejít je, než se dostane na sítnici.Je to dáno tím, že oči obratlovců jsou výrůstky mozku; vyrůstají z embryonální tkáně, která tvoří mozek.
Otázky a odpovědi
Otázka: Co je to slepá skvrna?
A: Slepá skvrna je část zorného pole, kde zrakový nerv prochází přes optický disk sítnice, což způsobuje nedostatek fotoreceptorů detekujících světlo, a mozek tak z této oblasti nedostává žádné informace.
Otázka: Proč není část zorného pole vnímána ve slepé skvrně?
Odpověď: Na zrakovém disku nejsou k dispozici žádné buňky pro detekci světla, což vede k tomu, že část zorného pole není vnímána.
Otázka: Jak mozek překonává slepou skvrnu?
Odpověď: Mozek vyplní slepou skvrnu okolními detaily pomocí informací z druhého oka, takže není normálně vnímána.
Otázka: Kteří živočichové nemají slepou skvrnu?
Odpověď: Oči hlavonožců nemají slepou skvrnu, protože zrakový nerv se k receptorům přibližuje zezadu, a nevytváří tak na sítnici přerušení.
Otázka: Kdy bylo poprvé zdokumentováno pozorování slepé skvrny?
Odpověď: První zdokumentované pozorování slepé skvrny provedl v 60. letech 16. století Edme Mariotte ve Francii.
Otázka: Jaká teorie o vstupu zrakového nervu do oka převládala před Mariottovým objevem?
Odpověď: Před Mariottovým objevem se obecně soudilo, že místo, kde zrakový nerv vstupuje do oka, by mělo být nejcitlivější částí sítnice.
Otázka: Co Mariottův objev vyvrátil?
Odpověď: Mariottův objev vyvrátil teorii, že bod, v němž zrakový nerv vstupuje do oka, by měl být skutečně nejcitlivější částí sítnice.
