Frederick Sanger – britský biochemik, dvojnásobný nositel Nobelovy ceny za chemii

Život a vědecká dráha

Frederick Sanger se narodil v Anglii a svou odbornou dráhu spojil především s univerzitou v Cambridge a s britskou organizací Medical Research Council (MRC). Během své kariéry se věnoval především biochemii a metodám, které umožňují identifikovat a číst biologickou informaci u proteinů i nukleových kyselin. Jeho přístup byl charakterizován pečlivostí, důrazem na metodologii a schopností zjednodušit komplikované laboratorní postupy tak, aby se daly široce používat.

Práce na struktuře proteinů

Sangerovy rané práce zásadně přispěly k pochopení primární struktury proteinů. Vyvinul metody pro určování pořadí aminokyselin v polypeptidových řetězcích, které umožnily poprvé přesně stanovit strukturu celého proteinu – inzulínu. K tomu použil chemické značení N-terminálního aminu (např. pomocí dinitrofluorbenzenu, DNFB, často nazývaného Sangerovo činidlo) a separační techniky, které umožnily číst jednotlivé aminokyseliny v řetězci. Ukázal tak, že proteiny mají definované, přesné a reprodukovatelné primární sekvence – zásadní poznatek pro molekulární biologii a biochemii.

Sangerova metoda určování sekvence DNA

V 70. letech 20. století Sanger vyvinul metodu zvanou metodu řetězcového ukončení (dideoxy metoda), která v praxi umožnila číst pořadí bází v DNA. Princip spočívá v použití dideoxynukleotidů (ddNTP), které při začlenění do rostoucího řetězce DNA ukončí jeho syntézu. V důsledku toho vznikne sada fragmentů různých délek, které lze separovat pomocí elektroforézy a určit tak pořadí bází. Tato technika publikovaná koncem 70. let se stala standardní metodou sekvenování DNA a byla základem pro rozsáhlé projekty, včetně projektu „Human Genome“. Sangerova metoda dominovala sekvenačním laboratořím až do nástupu nových generací vysokokapacitních metod sekvenování (NGS).

Ocenění a odkaz

Sanger obdržel za svou práci řadu ocenění, z nichž nejvýznamnější jsou dvě Nobelovy ceny za chemii z let 1958 a 1980. Díky svým metodám a objevným postupům zásadně ovlivnil vývoj molekulární biologie, genomiky a biotechnologií. Je považován za jednoho z průkopníků moderního sekvenování a jeho práce umožnila vznik mnoha diagnostických a výzkumných aplikací, které dnes používáme v medicíně, biologii i zemědělství.

Osobní poznámky

Sanger byl známý svou skromností a oddaností vědecké práci. Po většinu života působil v akademickém prostředí v Cambridge, kde i nadále ovlivňoval generace vědců. Zemřel 19. listopadu 2013 ve věku 95 let; jeho odkaz žije dál v metodách, které položily základy molekulární biologie a genomiky.