Frederick Sanger – britský biochemik, dvojnásobný nositel Nobelovy ceny za chemii

Frederick Sanger – britský biochemik, dvojnásobný nositel Nobelovy ceny; průkopník v určování struktury inzulínu a sekvenování DNA. Život, vědecký přínos a odkaz.

Autor: Leandro Alegsa

05-04-2026

Frederick Sanger OM CH CBE FRS FAA (/ˈsæŋər/; 13. srpna 1918 - 19. listopadu 2013) byl anglický biochemik.

Sanger je dvojnásobným laureátem Nobelovy ceny za chemii, jediným, kdo se jím stal. Sanger je čtvrtou osobou, která získala dvě Nobelovy ceny, ať už samostatně, nebo v tandemu s jinými.

V roce 1958 mu byla udělena Nobelova cena za chemii "za práci na struktuře proteinů, zejména inzulínu".

V roce 1980 se Walter Gilbert a Sanger podělili o polovinu ceny za chemii "za jejich přínos v oblasti určování sekvencí bází v nukleových kyselinách". Druhá polovina byla udělena Paulu Bergovi "za základní studie biochemie nukleových kyselin se zvláštním zřetelem k rekombinantní DNA".

Život a vědecká dráha

Frederick Sanger se narodil v Anglii a svou odbornou dráhu spojil především s univerzitou v Cambridge a s britskou organizací Medical Research Council (MRC). Během své kariéry se věnoval především biochemii a metodám, které umožňují identifikovat a číst biologickou informaci u proteinů i nukleových kyselin. Jeho přístup byl charakterizován pečlivostí, důrazem na metodologii a schopností zjednodušit komplikované laboratorní postupy tak, aby se daly široce používat.

Práce na struktuře proteinů

Sangerovy rané práce zásadně přispěly k pochopení primární struktury proteinů. Vyvinul metody pro určování pořadí aminokyselin v polypeptidových řetězcích, které umožnily poprvé přesně stanovit strukturu celého proteinu – inzulínu. K tomu použil chemické značení N-terminálního aminu (např. pomocí dinitrofluorbenzenu, DNFB, často nazývaného Sangerovo činidlo) a separační techniky, které umožnily číst jednotlivé aminokyseliny v řetězci. Ukázal tak, že proteiny mají definované, přesné a reprodukovatelné primární sekvence – zásadní poznatek pro molekulární biologii a biochemii.

Sangerova metoda určování sekvence DNA

V 70. letech 20. století Sanger vyvinul metodu zvanou metodu řetězcového ukončení (dideoxy metoda), která v praxi umožnila číst pořadí bází v DNA. Princip spočívá v použití dideoxynukleotidů (ddNTP), které při začlenění do rostoucího řetězce DNA ukončí jeho syntézu. V důsledku toho vznikne sada fragmentů různých délek, které lze separovat pomocí elektroforézy a určit tak pořadí bází. Tato technika publikovaná koncem 70. let se stala standardní metodou sekvenování DNA a byla základem pro rozsáhlé projekty, včetně projektu „Human Genome“. Sangerova metoda dominovala sekvenačním laboratořím až do nástupu nových generací vysokokapacitních metod sekvenování (NGS).

Ocenění a odkaz

Sanger obdržel za svou práci řadu ocenění, z nichž nejvýznamnější jsou dvě Nobelovy ceny za chemii z let 1958 a 1980. Díky svým metodám a objevným postupům zásadně ovlivnil vývoj molekulární biologie, genomiky a biotechnologií. Je považován za jednoho z průkopníků moderního sekvenování a jeho práce umožnila vznik mnoha diagnostických a výzkumných aplikací, které dnes používáme v medicíně, biologii i zemědělství.

Osobní poznámky

Sanger byl známý svou skromností a oddaností vědecké práci. Po většinu života působil v akademickém prostředí v Cambridge, kde i nadále ovlivňoval generace vědců. Zemřel 19. listopadu 2013 ve věku 95 let; jeho odkaz žije dál v metodách, které položily základy molekulární biologie a genomiky.

Pozdější život

V roce 1983 odešel Sanger na odpočinek do svého domu "Far Leys" ve Swaffham Bulbecku u Cambridge.

V roce 1992 po něm nadace Wellcome Trust a Rada pro lékařský výzkum založily Sangerovo centrum (nyní Sangerův institut). Institut se nachází v areálu Wellcome Trust Genome Campus nedaleko Hinxtonu, jen několik kilometrů od Sangerova domova. John Sulston, zakládající ředitel, požádal Sangera, zda by se centrum mohlo jmenovat na jeho počest. Sanger souhlasil, ale varoval: "Doufám, že to bude dobré". Centrum bylo otevřeno 4. října 1993 samotným Sangerem a pracovalo v něm necelých 50 lidí. Institut nyní hraje vedoucí roli v sekvenování lidského genomu. Institut má nyní více než 900 zaměstnanců a je jedním z největších světových center genomického výzkumu.

Přestože si zachovává odpor k násilí, ztratil svou kvakerskou náboženskou víru a označuje se za agnostika. V rozhovoru zveřejněném v novinách Times v roce 2000 Sanger řekl: "Můj otec byl oddaný kvaker a já jsem byl vychován jako kvaker a pro ně je pravda velmi důležitá. Od těchto přesvědčení jsem se odklonil - člověk samozřejmě hledá pravdu, ale potřebuje pro ni nějaké důkazy. I kdybych chtěl věřit v Boha, bylo by to pro mě velmi obtížné. Potřeboval bych vidět důkaz".

Nabídku na udělení rytířského titulu odmítl, protože si nepřál být oslovován "pane", ale později přijal udělení Řádu za zásluhy.

V roce 2007 získala Britská biochemická společnost grant od nadace Wellcome Trust na katalogizaci a uchování 35 laboratorních zápisníků, do kterých Sanger zaznamenával svůj pozoruhodný výzkum v letech 1944 až 1983. Časopis Science v této souvislosti poznamenal, že Sanger, "nejsamolibější člověk, jakého byste mohli potkat", nyní tráví čas zahradničením ve svém domě v Cambridgeshire.

Smrt

Sanger zemřel 19. listopadu 2013 ve svém domě v Cambridge v Anglii ve věku 95 let. V současné době se připravuje jeho vědecká biografie, která má být vydána v roce 2014.

Otázky a odpovědi

Otázka: Jaké je celé jméno Fridricha Sangera?

A: Frederick Sanger OM CH CBE FRS FAA.

Otázka: Kdy se narodil?

Odpověď: Narodil se 13. srpna 1918.

Otázka: Kolik Nobelových cen získal?

Odpověď: Získal dvě Nobelovy ceny za chemii, což je jediný člověk, kterému se to podařilo.

Otázka: Za co získal svou první Nobelovu cenu?

Odpověď: První Nobelova cena mu byla udělena v roce 1958 za práci o struktuře proteinů, zejména inzulinu.

Otázka: S kým se dělil o svou druhou Nobelovu cenu?

Odpověď: O svou druhou Nobelovu cenu se podělil s Walterem Gilbertem v roce 1980. Druhá polovina ceny byla udělena Paulu Bergovi "za základní studie biochemie nukleových kyselin se zvláštním zřetelem k rekombinantní DNA".

Otázka: V jakém oboru byl Sanger vědcem?

Odpověď: Sanger byl anglický biochemik.