Carl Panzram

Raný život

Panzram se narodil 28. června 1892 v East Grand Forks v Minnesotě jako syn Johanna Gottlieba Panzrama 1843-1926 a Matildy. Měl pět dalších sourozenců, kteří se zloději nestali, ale Carl kradl už od svých šesti let.

Smrt

Po odsouzení k trestu smrti za vraždu Warnkeho Panzram v reakci na nabídky odpůrců trestu smrti a aktivistů za lidská práva, aby zasáhli, napsal: "Jediné poděkování, které vy a vám podobní kdy dostanete za vaše úsilí v můj prospěch, je, že bych si přál, abyste všichni měli jeden krk a já ho měl v rukou." Dne 5. září 1930 byl Panzram ve věznici Leavenworth oběšen za vraždu. Na otázku, zda má nějaká poslední slova, odvětil: "Pospěš si, ty hoosierský bastarde. Mohl bych zabít deset lidí, zatímco ty tady blbneš!". ^[] Byl pohřben na vězeňském hřbitově označeném pouze vězeňským číslem.

Během svého posledního věznění dal Panzramovi dozorce Henry Lesser dolar na cigarety.Panzrama tento jediný projev laskavosti natolik překvapil, že na oplátku sepsal svou autobiografii, v níž zcela jasně ukázal, že vůbec nelituje loupeží, vražd, žhářství a znásilnění, kterých se dopustil, a napsal podrobný přehled svých zločinů a nihilistické filozofie. Začínal přímočaře:

V roce 1938 napsal Karl Menninger knihu Člověk proti sobě, v níž mimo jiné píše o Panzramu pod pseudonymem "John Smith", s vězeňským číslem Panzramu 31614. Lesser uchoval Panzramovy dopisy a autobiografický rukopis a pak následující čtyři desetiletí hledal nakladatele, který by byl ochoten materiál otisknout. Nakonec jej v roce 1970 vydal pod názvem Zabiják: Deník o vraždě. V roce 1996 se kniha stala předlohou stejnojmenného filmu s Jamesem Woodsem v roli Panzrama a Robertem Seanem Leonardem v roli Lessera. V roce 1980 daroval Lesser Panzramovy materiály Státní univerzitě v San Diegu, kde jsou jako "Carl Panzram papers" uloženy v knihovně Malcolma A. Lovea. V roce 2012 vydal filmař John Borowski dokumentární film s názvem Carl Panzram: The Spirit of Hatred and Vengeance (Duch nenávisti a pomsty).