Podle islámu byl Kanaán, syn Noemův nebo Jam, syn Noemův, čtvrtým synem Noema a jeho ženy Naamy.

Kanaán není v židovské svaté knize Tóra ani v křesťanské svaté knize Bible. Tyto dvě knihy hovoří o Kanaánových starších bratrech, Šémovi, Chámovi a Jafetovi, ale Kanaán je pouze v muslimské svaté knize, Koránu neboli Koránu.

V muslimské verzi příběhu o velké potopě Kanaán nevěřil v Boha stejně jako jeho otec, matka a bratři. Ti se řídili Božími pokyny a včas postavili velkou loď, oblouk, aby potopu přežili, ale Kanaán se místo toho utopil.

Kanaán je syn Noemův, syn Lamechův, syn Metuzalémův, syn Henochův, syn Jaredův, syn Mahalalelův, syn Kenanův, syn Enosův, syn Setův, syn Adamův, otec lidí.

Podle Koránu Noe požádal Kanaána, aby s ním jel na lodi, ale Kanaán se místo toho rozhodl vylézt na horu: "Ó můj synu, pojď s námi na palubu a nebuď s nevěřícími." Kanaán řekl: "Uchýlím se na horu, aby mě ochránila před vodou." A tak se Kanaán uchýlil na horu. Noe řekl: "Dnes není ochránce před nařízením Pána, našeho Boha, kromě toho, komu On dá milost." Pak Korán říká, že se Kanaán utopil.

Některé verze říkají, že Noemova žena, Kanaánova matka, šla s Kanaánem na horu, protože ho velmi milovala. V této verzi je Kanaán ještě dost malý na to, aby mohl být zvednut. Říká se, že když přišla voda, Kanaánova matka ho držela nad hlavou, aby žil déle, než se utopí.