Rok 45 př. n. l.: první rok juliánského kalendáře a Caesarův konzulát

Kalendarní reforma

Rok 45 př. n. l. je významný především tím, že šlo o první úplný rok podle nové podoby kalendáře, kterou inicioval Gaius Iulius Caesar ve spolupráci s řeckým astronomem Sosigenem z Alexandrie. Reformou byl zaveden rok dlouhý 365 dní se středním přestupným dnem každé čtyři roky (průměrně 365,25 dne). Aby došlo k vyrovnání neshod se slunečním rokem, předcházející rok (46 př. n. l.) byl upraven tzv. „rokem zmatku“ (annus confusionis) s vloženými dny a měsíci; teprve 1. ledna 45 př. n. l. začal první systémově upravený juliánský rok.

V praxi však vznikly po zavedení juliánského kalendáře chyby: v několika následujících desetiletích byli přestupné dny vkládány příliš často (každé tři roky místo čtyř) kvůli chybné interpretaci pravidla pontifeksy. Teprve císař Augustus později provedl nápravu a nastavil správný cyklus přestupných let.

Politika, války a události v Římě a ve světě

V politickém dění byl rok 45 př. n. l. obdobím konsolidace moci Caesara po skončení občanské války. Caesar zastával v tomto roce úřad konzula bez spolukonzula, což odráželo jeho výjimečné postavení a umožnilo mu prosazovat rozsáhlé reformy. Mezi jeho opatření patřily administrativní a soudní změny, usazování veteránů a reorganizace správy provincií; do značné míry tak formoval politickou mapu Římské republiky před svým pozdějším udělením dalších titulů.

Jednou z rozhodujících vojenských událostí roku 45 př. n. l. bylo vítězství Caesara v bitvě u Munda (17. března 45 př. n. l.), které ukončilo odpor zbytků pompejovského hnutí v Hispánii. Po tomto vítězství se Caesar vrátil do Itálie, kde upevňoval své politické postavení a prosazoval reformy v místech veřejného a správního života Říma.

Proč různé možnosti začátku týdne a přestupnosti

V úvodu se uváděné varianty (různé dny, kdy mohl rok začínat, a nejistota ohledně přestupného roku) odvozují od způsobu, jak historici rekonstruují kalendářní přechod a od nejednoznačných pramenů z první republiky/raného císařství. Přesné určení dne v týdnu pro staré roky závisí na tom, která pravidla pro přestupné dny a přepočet z předchozích kalendářních systémů se použijí (proleptický juliánský kalendář vs. historické zaznamenávání). Z toho plyne, že moderní edice a kalendářní přepočty někdy nabízejí více možností začátku roku.

Význam a dědictví

Juliánský kalendář zavedený v roce 45 př. n. l. měl dlouhotrvající dopad: jeho systém převládal v Evropě až do gregoriánské reformy v 16. století a ovlivnil chronologii mnoha regionů světa. Rok 45 př. n. l. tak představuje počátek stabilnějšího a předvídatelnějšího kalendářního uspořádání, které usnadnilo administrativu, zemědělství i náboženské svátky v římské i pozdější evropské společnosti.