Zóna vyhýbání se
Zóna vyhýbání (ZOA) je oblast noční oblohy, která je zakryta naší galaxií, Mléčnou dráhou.
Prach a hvězdy v rovině Mléčné dráhy (galaktická rovina) nám brání ve výhledu na zhruba 20 % oblohy na viditelných vlnových délkách. V důsledku toho jsou optické katalogy galaxií v blízkosti galaktické roviny obvykle velmi neúplné.
Mléčná dráha skrývá před naším zrakem galaxie za sebou
Moderní vývoj
V posledních letech se mnoho projektů pokouší zaplnit mezeru v našich znalostech způsobenou zónou vyhýbání. Účinky Zóny však klesají na delších vlnových délkách, jako je infračervené záření, a Mléčná dráha je na rádiových vlnových délkách fakticky průhledná. Průzkumy v infračervené oblasti nám poskytly úplnější obraz extragalaktické oblohy. Paolo Maffei totiž v roce 1968 objevil v Zóně vyhýbání dvě velmi velké blízké galaxie, Maffei 1 a Maffei 2, díky jejich infračervenému záření. I tak zůstává asi 10 % oblohy obtížně prozkoumatelných, protože extragalaktické objekty (například vzdálené galaxie) mohou být zaměněny za hvězdy v Mléčné dráze.
Projekty zaměřené na průzkum zóny vyhýbání na rádiových vlnových délkách odhalily mnoho galaxií, které nebylo možné detekovat v infračervené oblasti. Příkladem galaxií detekovaných na základě jejich HI emise jsou Dwingeloo 1 a Dwingeloo 2.
Důležitými nadkupami galaxií, které leží skryté nebo částečně skryté v ZOA, jsou Velký atraktor a kupa Norma.
