Svaz pro lidové hnutí

Historie

Od 80. let se politické skupiny parlamentní pravice spojily kolem hodnot ekonomického liberalismu a budování Evropy. Jejich soupeření přispělo k volebním porážkám v letech 1981 a 1988. Někteří politici se proto vyslovili pro vytvoření konfederace, strany.

UMP vznikla sloučením gaullisticko-konzervativního Svazu pro republiku (Rassemblement pour la République, RPR), konzervativně-liberální Liberální demokracie (Démocratie Libérale, DL) a části centristické Unie pro francouzskou demokracii (Union pour la Démocratie Française, UDF). Do strany vstoupila řada křesťanských demokratů (např. Philippe Douste-Blazy a Jacques Barrot), sociálně-liberální Radikální strana a centristická Lidová strana pro francouzskou demokracii (do roku 2002 obě přidružené strany UDF).

Strana se tak zrodila ze setkání čtyř hlavních francouzských politických tradic: V tomto případě se jednalo o dvě tradice: gaullismu, liberalismu (republikanismu), křesťanské demokracie (popularismu) a radikalismu.

UMP obecně podporovala politiku prezidenta Jacquese Chiraca. V roce 2004 však strana vykazovala stále větší známky nezávislosti. Nepopularita vlády Jacquese Chiraca a Jeana-Pierra Raffarina u voličů vedla většinu členů UMP k podpoře Nicolase Sarkozyho, Chirakova rivala. Strana také veřejně nesouhlasila s navrhovaným členstvím Turecka v Evropské unii, které Chirac podporoval.

První předseda UMP Alain Juppé, blízký spolupracovník Jacquese Chiraca, odstoupil 15. července 2004. Dne 29. listopadu 2004 Nicolas Sarkozy oznámil, že oficiálně převezme předsednictví UMP.

Ve francouzských regionálních volbách v roce 2004 utrpěla UMP těžkou ránu, když získala pouze 2 z 22 regionů metropolitní Francie a polovinu departementů. To vedlo k pádu vlády Jeana-Pierra Raffarina (2001-04) a k sestavení nového kabinetu, jemuž předsedal další politik UMP Dominique de Villepin.

22. dubna 2007 získal Nicolas Sarkozy v prvním kole prezidentských voleb 2007 nejvíce hlasů. Ve druhém kole se utkal s kandidátkou socialistů Ségolène Royalovou. Dne 6. května 2007 zvítězil v prezidentských volbách, když získal 53,35 % hlasů.

Frakce

Sarkozystes

• Liberální konzervativci (konzervativci, liberální konzervativci a konzervativní liberálové): Nicolas Sarkozy, Jean-Claude Gaudin, Jean-Pierre Raffarin, Valéry Giscard d'Estaing, Édouard Balladur, Dominique Bussereau, François Fillon, Michel Barnier, Dominique Perben, Jean-François Mattei, Renaud Donnedieu de Vabres, Charles Millon, Alain Lamassoure, Brice Hortefeux, François Baroin.
• Reformátoři (liberálové a libertariáni): Hervé Novelli, Gérard Longuet, Alain Madelin (předseda Liberálních kruhů), Patrick Devedjian, Jean-Pierre Soisson, Jean-Pierre Gorges, Claude Goasguen, Pierre Lellouche (předseda "Liberální generace"), Louis Giscard d'Estaing.
• Svobodná pravice (konzervativní liberálové, libertariáni a suverenisté): Rachid Kaci, Alexandre Del Valle, Yannick Favennec, Étienne Blanc, François d'Aubert.
• Demokratická a lidová (křesťanští demokraté a centristé): Philippe Douste-Blazy, Pierre Méhaignerie, Hervé de Charette, Adrien Zeller, Jacques Barrot, Nicole Fontaine, Pierre-André Wiltzer, Marc-Philippe Daubresse, Alain Joyandet, Antoine Herth.
• Fórum sociálních republikánů (sociálních konzervativců a křesťanských demokratů): Christine Boutin, Jean-Frédéric Poisson, Vincent You, Charles de Champeaux.

Chiraquiens

• Neogaullisté (pravicoví gaullisté a sekulárně smýšlející konzervativci, kteří se považují za skutečné dědice prezidenta Charlese de Gaulla): Jacques Chirac, Dominique de Villepin, Alain Juppé, Jean-Louis Debré, Michèle Alliot-Marie, Jean Tiberi.
• Social-Gaullistes (levicoví gaullisté, sociální demokraté): Jean-Jacques Aillagon, Philippe Dechartre, Jean Matteoli, Bernard Reygrobellet, Yves Guéna, Alain Terrenoire, Jean Peyrelevade, Hamlaoui Mekachera
• Radikálové a další sociálně-liberální centristé: (Gay Lib): André Rossinot, François Loos, Jean-Louis Borloo, Renaud Dutreil, Serge Lepeltier, Jean-Luc Roméro.

Souverainisté

• Povstaňte, republiko (konzervativně-liberální, národně-konzervativní a souverenisté): Nicolas Dupont-Aignan, Adrien Gouteyron, Yves Jego, Lionnel Luca, Michel Terrot, René André
• Rallye pro Francii (národně-konzervativní a suverenisté): Jean-Jacques Guillet, Philippe Pemezec, Georges Siffredi, Charles Pasqua, Lionnel Luca, Jacques Myard.
• Národní centrum nezávislých a rolníků (národně-konzervativní, konzervativně-liberální a suverenisté): Philippe Dominati, Christian Vanneste, Edouard Leveau, Jérôme Rivière.

Ekologové

• Modrá ekologie (centristé-ekologové): Corinne Lepage, Nathalie Kosciusko-Morizet, Patrice Hernu, Antoine Waechter

Vedení

Prezidenti

• Alain Juppé (2002-2004)
• Nicolas Sarkozy (2004-2007)

Místopředsedové

• Jean-Claude Gaudin (2002-...)

Generální tajemníci

• Philippe Douste-Blazy (2002-2004)
• Pierre Méhaignerie (2004-...)