Od 80. let se politické skupiny parlamentní pravice spojily kolem hodnot ekonomického liberalismu a budování Evropy. Jejich soupeření přispělo k volebním porážkám v letech 1981 a 1988. Někteří politici se proto vyslovili pro vytvoření konfederace, strany.
UMP vznikla sloučením gaullisticko-konzervativního Svazu pro republiku (Rassemblement pour la République, RPR), konzervativně-liberální Liberální demokracie (Démocratie Libérale, DL) a části centristické Unie pro francouzskou demokracii (Union pour la Démocratie Française, UDF). Do strany vstoupila řada křesťanských demokratů (např. Philippe Douste-Blazy a Jacques Barrot), sociálně-liberální Radikální strana a centristická Lidová strana pro francouzskou demokracii (do roku 2002 obě přidružené strany UDF).
Strana se tak zrodila ze setkání čtyř hlavních francouzských politických tradic: V tomto případě se jednalo o dvě tradice: gaullismu, liberalismu (republikanismu), křesťanské demokracie (popularismu) a radikalismu.
UMP obecně podporovala politiku prezidenta Jacquese Chiraca. V roce 2004 však strana vykazovala stále větší známky nezávislosti. Nepopularita vlády Jacquese Chiraca a Jeana-Pierra Raffarina u voličů vedla většinu členů UMP k podpoře Nicolase Sarkozyho, Chirakova rivala. Strana také veřejně nesouhlasila s navrhovaným členstvím Turecka v Evropské unii, které Chirac podporoval.
První předseda UMP Alain Juppé, blízký spolupracovník Jacquese Chiraca, odstoupil 15. července 2004. Dne 29. listopadu 2004 Nicolas Sarkozy oznámil, že oficiálně převezme předsednictví UMP.
Ve francouzských regionálních volbách v roce 2004 utrpěla UMP těžkou ránu, když získala pouze 2 z 22 regionů metropolitní Francie a polovinu departementů. To vedlo k pádu vlády Jeana-Pierra Raffarina (2001-04) a k sestavení nového kabinetu, jemuž předsedal další politik UMP Dominique de Villepin.
22. dubna 2007 získal Nicolas Sarkozy v prvním kole prezidentských voleb 2007 nejvíce hlasů. Ve druhém kole se utkal s kandidátkou socialistů Ségolène Royalovou. Dne 6. května 2007 zvítězil v prezidentských volbách, když získal 53,35 % hlasů.