Belinda (kniha)
Belinda je román irské spisovatelky Marie Edgeworthové z roku 1801. Poprvé vyšel ve třech svazcích v roce 1801 v londýnském nakladatelství Joseph Johnson a později byl znovu vydán nakladatelstvím Pandora Press v roce 1986. Kniha byla druhým vydaným dílem Edgeworthové. Kniha byla známá tím, že zobrazuje mezirasové manželství.
Hlavní postavy
Lady Delacourová je bel esprit (duchaplná žena), kterou Belinda zpočátku považuje za "nejpříjemnější - ne, to je příliš slabý výraz - nejúchvatnější osobu, jakou kdy viděla (poznala)". Později, když se Belinda dozví o jejím smutném životě, je jí jí však líto. Belinda je k lady Delacourové velmi laskavá a ta ji začne mít ráda. Díky Belindině laskavosti se lady Delacourová začne měnit. Začne se více starat o svého manžela a dceru Helenu. Lady Delacourová však náhle začne na Belindu nepravdivě žárlit a přiměje ji, aby se přestěhovala do domu Percivalových, kde bydlí Helena. Později lady Delacourová zjistí, že se zcela mýlila a špatně pochopila Belindiny dobré úmysly. Je jí velmi zle a prosí Belindu, aby jí odpustila a vrátila se. Belinda její omluvu přijme, přijede a lady Delacourová nyní udělá vše, co jí Belinda poradí, a usmíří se s manželem, prozradí mu, jak je nemocná, že se před všemi kromě sebe a Belindy a její komorné skrývala. Když se to lord Delacour dozví, má o ni strach. Podstoupí operaci a dozví se, že vlastně vůbec není nemocná. Špatný lékař, ke kterému chodila, jí dal špatné léky, a proto jí způsobil nemoc. S radostí se rozhodne být dobrou manželkou, milou přítelkyní a laskavou matkou. Kniha končí slovy, při nichž se směje: "Nyní lady Delacourová, aby ukázala, že se napravila, předstupuje před publikum s morálkou - morálkou!" Ano,
Náš příběh obsahuje ponaučení, a není pochyb o tom,, Všichni máte dostatek důvtipu, abyste na to přišli."
Její silná osobnost a velmi důležitá role, kterou v knize hraje, způsobují, že někteří lidé si myslí, že název by měl být její jméno namísto jména Belinda.
Belinda Portmanová je mladá dáma. Je jí asi sedmnáct let. Je "pohledná, půvabná, energická a velmi vzdělaná". Má dobré schopnosti, ale není zvyklá myslet sama za sebe, protože jí teta všechno nařizuje(i když její myšlenky jsou často úplně jiné). Belinda je nevinná a milující a miluje Clarence Herveyho, i když si to nepřipouští. Pan Vincent i sir Philip se s ní chtějí oženit. Je velmi shovívavá, jak je vidět, když odpouští lady Delacourové, ale dobře ovládá své city - například se později nečervená (nezrudne), když se mluví o Clarenci Herveym, a neotřese se paní Frekeovou, když řekla, že bude její nepřítel.
Clarence Hervey je chytrý a vtipný mladý muž, který je galantní a je, jak Belinda zpočátku řekla, "neobyčejně příjemný mladý muž". Ukazuje se, že má vřelé srdce, neboť žádá lady Delacourovou, aby se s Belindou usmířil poté, co o ní mluvil špatně. Obdivuje lady Delacourovou a snaží se ji změnit. Poté se mu však Belinda začne líbit. Tajně se však staral o jinou dívku, Virginii, a nyní, v domnění, že si ji musí vzít, se snaží na Belindu zapomenout. Později mu však Virginie ukáže, že miluje někoho jiného. Řekne tedy Belindě, že ji miluje, a vezmou se.
Lady Anne Percivalová se od lady Delacourové velmi liší. Je to jemná, mateřská a rozumná dáma. Belinda také později říká panu Vincentovi, když srovnává lady Anne Percivalovou a lady Delacourovou: "Nikdy jsem neviděla ženu, která by netrpěla srovnáním s lady Anne Percivalovou." Miluje literaturu, a to z ní dělá dobrou manželku pro pana Percivala. Je laskavá a mateřská a miluje Helenu jako svou dceru. Také k Belindě se chová laskavě a pečlivě přemýšlí, než začne lidi soudit. Přála si, aby si Belinda vzala pana Vincenta. Lady Delacourová ji zpočátku neměla ráda, cítila se žárlivá a myslela si, že Helena má lady Annu Percivalovou raději než ji. Později na konci se však dovtípí, že se s lady Anne Percivalovou spřátelí.
