The Tell-Tale Heart – povídka Edgara Allana Poea (1843): děj a výklad

"Vyprávěné srdce" je příběh vyprávěný v první osobě, což znamená, že vypravěč vypráví o svých vlastních pocitech a činech. V příběhu není uvedeno, zda je vypravěčem muž nebo žena.

Vypravěč žije se starým mužem se zakaleným, supím pohledem. Vypravěč má pocity paranoie a začíná se starcova podivného oka bát. Vypravěče oko začne trápit natolik, že se chystá starého muže zavraždit. Více než týden se vypravěč v noci vkrádá do starcova pokoje, pozoruje ho a čeká na vhodný okamžik k útoku. Stařec má však zavřené oči, které zakrývají zakalené oko, a vypravěč ztrácí chuť zabíjet.

Jednou v noci se však stařec probudí a vypravěč mu odhalí oko. Vypravěč udeří a udusí starce svou vlastní matrací. Vypravěč tělo rozseká a kusy ukryje pod prkna. Vypravěč pak místo uklidí, aby skryl všechny stopy po zločinu. Když vypravěč oznámí, že policie (není jasné, zda se jedná o přelud, nebo o skutečnost) reaguje na telefonát souseda, který slyšel tísnivý křik, vypravěč je vyzve, aby se rozhlédli, a je si jistý, že nenajdou žádné stopy po vraždě. Sedí kolem starcova pokoje, přímo nad samotným úkrytem mrtvého těla, a přesto nic netuší.

Vypravěč však začne slyšet slabý zvuk. Jak hluk sílí, vypravěč má halucinace, že je to tlukot starcova srdce, který vychází zpod prken. Tato paranoia se stupňuje, když se zdá, že policisté nevěnují zvuku, který je dostatečně hlasitý na to, aby vypravěč přiznal, že ho slyšel, žádnou pozornost. Šokován neustálým tlukotem srdce a pocitem, že si policisté musí být vědomi tlukotu srdce, se vypravěč přestane ovládat a přizná se k zabití starého muže a řekne jim, aby vytrhali prkna podlahy a odhalili tělo.

Vypravěč v celém příběhu trvá na tom, že je příčetný, ale zároveň působí dojmem, že má vážné halucinace nebo paranoiu, možná způsobenou pocitem viny z vraždy starého muže.

"The Tell-Tale Heart" začíná in medias res, uprostřed události. Na začátku je probíhající rozhovor mezi vypravěčem a jinou osobou, která není nijak identifikována. Spekuluje se, že vypravěč se zpovídá řediteli věznice, soudci, novinovému reportérovi, lékaři nebo psychiatrovi. Ať už je to kdokoli, vyvolá to vypravěčovu potřebu se podrobně vysvětlit. První slovo povídky "Pravda!" je přiznáním jeho viny.

Jednou z hnacích sil tohoto úvodu a celého příběhu není vypravěčovo trvání na své nevině, ale na svém zdravém rozumu. Jeho snaha o přesvědčení je však sebedestruktivní, protože si plně připouští, že je vinen vraždou. Jeho popírání nepříčetnosti je založeno na jeho systémovém jednání a preciznosti - racionálním vysvětlení iracionálního chování (vraždy). Tuto racionalitu však podkopává jeho nedostatečná motivace ("Objekt nebyl žádný. Vášeň nebyla žádná."). Přesto však říká, že myšlenka na vraždu "mě pronásledovala dnem i nocí". Závěrečná scéna příběhu je však důsledkem vypravěčova pocitu viny. Stejně jako u mnoha postav gotické tradice mu nervy diktují jeho pravou povahu. Přes veškerou snahu bránit se vypravěčova "přílišná ostrost smyslů", díky níž slyší srdce tlukoucí v prknech podlahy, čtenáře přesvědčí, že je skutečně šílený. Čtenáře v Poeově době by to zajímalo zejména uprostřed sporů o obhajobu šílenství ve 40. letech 19. století.

Není však jasné, zda má vypravěč skutečně velmi bystré smysly, nebo zda si jen něco představuje. Pokud se domníváme, že jeho stav je pravdivý, to, co slyší na konci příběhu, nemusí být srdce starého muže, ale brouci hlídající smrt. Vypravěč poprvé přiznává, že slyší smrtící hlídky ve zdi poté, co staříka vyděsí ze spánku. Podle pověry jsou hlídači smrti znamením blížící se smrti. Jeden druh brouků smrtonošů tluče hlavou o povrch, pravděpodobně v rámci pářícího rituálu, zatímco jiní vydávají tikání.

Vztah mezi starcem a vypravěčem je nejednoznačný, stejně jako jejich jména, povolání nebo místo, kde žijí. Tato nejednoznačnost vlastně dodává příběhu na ironičnosti a je protikladem k přísnému důrazu na detaily v ději. Vypravěč může být starcův sluha nebo, jak se častěji předpokládá, jeho syn. V tom případě "supí" oko starce symbolizuje rodičovský dohled a možná i otcovské zásady dobra a zla. Vražda oka je tedy odstraněním svědomí. Oko může také představovat tajemství, což opět hraje na nejednoznačný nedostatek podrobností o muži či vypravěči. Teprve když je oko v poslední noci konečně nalezeno otevřené a pronikne závojem tajemství, je vražda vykonána.

Bývalý laureát básnické ceny Richard Wilbur se domníval, že příběh je alegorickým ztvárněním Poeovy básně "Vědě". Báseň ukazuje boj mezi představivostí a vědou. Ve "Vyprávěném srdci" představuje stařec vědeckou racionální mysl, zatímco vypravěč mysl imaginativní.

"The Tell-Tale Heart" byla poprvé publikována v bostonském časopise The Pioneer v lednu 1843, který redigoval James Russell Lowell. Poe za něj pravděpodobně dostal pouze 10 dolarů. Při opětovném vydání v časopise Broadway Journal 23. srpna 1845 byla mírně přepracována. Během Poeova života byla několikrát přetisknuta.

• Internetová filmová databáze k 1. 9. 2007 uvádí 21 adaptací.
• Animovaná filmová verze od UPA, čte James Mason, The Tell-Tale Heart (1953), je zařazena mezi filmy uchovávané v Národním filmovém registru Spojených států.
• The Tell-Tale Heart, verze 1960.
• Příběh byl v roce 1998 v rámci cyklu NPR "Tales by American Masters" přečten Winifred Phillipsovou a opatřen jí složenou hudbou a vydán na DH Audio.
• Kanadský rozhlasový pořad Nightfall uvedl adaptaci 1. srpna 1980.

Hudba

• "The Tell-Tale Heart" je jednou z několika písní inspirovaných Poeovými povídkami na albu Tales of Mystery and Imagination (původní verze 1976, CD remix 1987) skupiny The Alan Parsons Project. Zpívá ji Arthur Brown.
• Na adrese 2003Lou Reed vydal koncepční album The Raven, které se skládalo z několika skladeb inspirovaných Poem, včetně skladby "The Tell-Tale Heart".
• Na albu The Riddlebox skupiny Insane Clown Posse z roku 1995 je skladba Ol' Evil Eye inspirována tímto příběhem.
• Píseň Ride the Wings of Pestilence kalifornské post-hardcorové skupiny From First to Last vykazuje podobnost s písní The Tell-Tale Heart. To však nebylo nikdy potvrzeno.

Televize

• V jedné z epizod seriálu Simpsonovi ("Lízin soupeř", 11. září 1994) se Líza a její nový student pomstili v duchu filmu "Vyprávěj srdce". V epizodě Líza ukryje diorámu příběhu konkurenčního studenta a nahradí ji skutečným zvířecím srdcem. Když její pocit viny vzroste, zdá se jí, že pod prkny podlahy slyší tlouct srdce diorámy.
• V epizodě 1. série seriálu SpongeBob SquarePants s názvem "Squeaky Boots" pan Krabs zahrabe pár vrzajících bot pod prkna, aby pak začal slyšet zvuk stále častěji, než je vykopal a řekl: "To je vrzání těch odporných bot!".