Hormuzský průliv je úzká, strategicky důležitá úžina mezi Ománským zálivem na jihovýchodě a Perským zálivem. Na severním pobřeží se nachází Írán a na jižním pobřeží Spojené arabské emiráty a Musandam, exkláva Ománu.
Úžina je v nejužším místě široká 21 námořních mil (39 km). Úžinou prochází přibližně 20 % světové ropy.
Poloha a hlavní charakteristiky
Hormuzský průliv spojuje Perský záliv s Ománským zálivem a dále s Indickým oceánem. Přestože je v nejužším místě relativně široký (21 námořních mil), navigace je komplikovaná kvůli husté námořní dopravě, omezeným hloubkám v některých částech a blízkosti pobřežních vod několika států. V oblasti se nacházejí také menší ostrovy a skaliska, která mohou ovlivnit plavbu velkých tankerů.
Strategický a ekonomický význam
- Energetická tepna: Úžinou prochází velký podíl světové ropné přepravy — odhady se liší, uvádí se přibližně 20 % až více z celosvětového objemu ropy přepravované mořem. Tento podíl závisí na roce a metodice výpočtu.
- Obchod a zásobování: Kromě ropy je průliv důležitý i pro přepravu zkapalněného plynu (LNG) a dalších komodit. Jakékoliv přerušení dopravy má rychlý dopad na ceny energie a světový obchod.
Bezpečnostní situace a politické napětí
Vzhledem ke strategickému významu je oblast pravidelně sledována a občas i konfrontována vojenskými silami. V minulosti došlo k několika incidentům, které zvýšily mezinárodní obavy:
- v 80. letech během Íránsko‑irácké války se v průlivu odehrála tzv. "tanker war", kdy byly napadány obchodní lodě;
- v posledních letech bylo několik případů útoků, navádění a zadržení tankerů, personální bezpečnostních incidentů a obvinění ze minování či sabotáže;
- regionální mocnosti (zejména Írán) a západní státy posilují námořní přítomnost, dohled nad plavbou a cvičení, aby zajistily bezpečnost plavebních tras.
Navigace, pravidla a alternativní trasy
- Pod dohledem Mezinárodní námořní organizace (IMO) a pobřežních států fungují v průlivu pravidla pro řízení dopravy (traffic separation schemes) a doporučení pro bezpečnou plavbu.
- Aby se snížilo riziko ztráty dodávek přes průliv, byly vybudovány alternativní trasy a ropovody, které umožňují částečné obejití Hormuzského průlivu — například ropovody vedoucí na Rudé moře nebo k terminálům na pobřeží Ománského zálivu.
Ekologická rizika a dopady
Úžina představuje také velké ekologické riziko: nehody s tankery, úmyslné útoky nebo úniky mohou způsobit rozsáhlé znečištění moře, které ohrozí pobřežní ekosystémy, rybolov i místní obyvatele. Jakákoli dlouhodobá uzavírka průlivu by měla závažné ekonomické i ekologické následky.
Shrnutí
Hormuzský průliv je jedním z nejvýznamnějších námořních úzkých světa: jeho poloha mezi Perským a Ománským zálivem z něj činí klíčový bod pro globální dodávky energií. Zároveň jde o místo citlivé na politické napětí a bezpečnostní události, které mohou mít rychlý dopad na světové ceny energií a stabilitu regionu.
