Bartje Bartels je hlavní postavou série nizozemských knih, které na počátku 20. století napsal Anne de Vries. Příběhy vyprávějí o chlapci, který vyrůstá v chudé rodině na venkově v Drenthe na severovýchodě Nizozemska. Knihy zobrazují každodenní život rodiny drobného farmáře, těžkou práci, přísné náboženské zvyky i společenské tlaky, které formují Bartjovo dětství a dospívání.

Autor Anne de Vries (1904–1964) byl muž. Jméno "Anne", ačkoli je v mnoha jazycích vnímáno jako dívčí, se v nizozemském a severním (poněkud fríském) prostředí užívá i jako jméno mužské; v některých nářečích se vyslovuje odlišně než anglické "Ann" — v severních oblastech, kde se mluví fríštinou, má jiné zabarvení a výslovnost.

Bartje (výslovnost: "BAR-che") je chlapec, jehož otec je chudý farmář. Rodiče od něj očekávají, že se také stane farmářem, ale Bartje má jiné představy o životě a často se liší svými názory. Nejprve začne pracovat jako učeň, později mu však zemře matka a on se musí postarat o své mladší sourozence. Knihy sledují jeho vnitřní zápas mezi povinností, vírou a touhou po svobodě.

Témata a jazyk

  • Sociální realismus: Díla zdůrazňují chudobu, těžkou práci a sociální struktury venkova v první polovině 20. století.
  • Náboženství a zvyky: Natolik běžné náboženské praktiky a předsudky jsou často podrobeny kritickému pohledu přes Bartjovy oči.
  • Nářečí a autenticita: V příbězích se objevují prvky drentského nářečí a venkovská mluva, které posilují autentičnost prostředí a postav.

Kulturní dopad

  • Bartje se stal ikonickou postavou regionu Drenthe; jeho postava a některé scény z knih jsou českému čtenáři srozumitelným příkladem literatury, která erudovaně zachycuje venkovský život.
  • Nejznámější a často citovaná je scéna, kdy Bartje odmítne tradiční předmodlení nad jídlem – v drentském dialektu zněla věta „Ik bid nie veur bruune boon'n“, v standardní nizozemštině „Ik bid niet voor bruine bonen“ (česky přibližně: „Nechci se modlit za hnědé fazole“). Tento moment je vnímán jako výraz Bartjovy upřímné neposlušnosti vůči bezmyšlenkovité autoritě a jako symbol jeho individuality.
  • Příběhy o Bartjem byly adaptovány do rozhlasu a televize a postava má v Nizozemsku trvalé místo v populární kultuře; v regionu Drenthe je rovněž připomínána v různých pamětních objektech a literárních průvodcích.

Knihy o Bartjem jsou stále čtené jak v Nizozemsku, tak i překládané a studované v kontextu dětské literatury a sociálně historických obrazů venkovského života v 20. století. Příběh nabízí čtenářům kombinaci autentického jazyka, silných postav a hlubších otázek o povinnostech, víře a osobní svobodě.