Balalajka je ruský hudební nástroj s charakteristickým trojúhelníkovým tělem a třemi strunami. Do rodiny balalajka patří několik velikostí: piccolo balalajka, prima balalajka, sekunda balalajka, altová balalajka, basová balalajka a kontrabasová balalajka. Všechny tradičně používají tři struny, přičemž dva spodní struny jsou často laděny do unisonu a třetí je o čtvrtu výš. Balalajku lze naladit mnoha způsoby; nejčastěji se používá ladění E–E–A. Na primabalalajku se většinou hraje prsty, na sekundu a altovou buď prsty, nebo trsátkem podle stylu a repertoáru. Na basy a kontrabasy, které mají nohy často opřené o podlahu, se hraje koženými trsátky.
Typy balalajek a jejich úloha
- Piccolo – nejmenší a nejvýše laděná; používá se pro ozdobné motivy a rychlé průlety.
- Prima – nejběžnější typ, často sólový nebo vedoucí v lidových ansámblech; vhodná pro melodii i doprovod.
- Sekunda – o něco větší než prima, častěji doprovodná, může hrát i střídavě melodii.
- Altová – střední hlas, přemosťuje oktávní rozsahy mezi primou a basem.
- Basová – poskytuje harmonický a rytmický základ v souborech; často se hraje trsátkem nebo koženým plectrem.
- Kontrabasová – největší, někdy stačíno stát s nástrojem, plní basovou linku v orchestrech balalajek.
Ladění a variace
Standardní popis ladění jako E–E–A shrnuje běžné nastavení, kde dvě struny jsou v unisonu a třetí je kvarta výš. Existují však regionální a historické varianty ladění i transpozice pro různé typy balalajek. Hráči a učitelé často používají i alternativní ladění pro usnadnění akordických poloh nebo přizpůsobení hlasu zpěváka.
Technika hry
Hra na balalajku kombinuje rytmický doprovod a melodické průlety. Mezi běžné techniky patří:
- Tremolo – rychlé střídání palce nebo trsátka pro udržení dlouhých tónů.
- Prstová hra – použití palce a prstů pro přesné melodické linky a arpeggia; na primě se často hraje pouze prsty.
- Trsátko – na některých nástrojích a v některých stylech se používá malé tvrdé trsátko; na basových nástrojích jsou obvyklá kožená trsátka pro silnější zvuk.
- Rytmické tremolo a brnkání – podobné španělskému rasgueadu, které vytváří harmonický doprovod pro zpěv a tanec.
Stavba a materiály
Tradiční balalajka má dřevěné tělo se sametově znějící ozvučnicí (často smrkové nebo borovicové) a zadní desku z tvrdšího dřeva (bříza, jasan nebo javor). Krk bývá rovný a štíhlý s pražci; v minulosti byly pražce zvířecích střev, přivazované a posuvné. Moderní nástroje mají kovové pražce a ladicí mechaniky. Struny historicky zhotovované z přírodního materiálu (střeva) byly ve 20. století nahrazeny ocelovými nebo nylonovými strunami, které ovlivňují timbre a intonaci.
Historie a kulturní význam
Podle dochovaných pramenů měly rané formy balalajky dvě až šest strun a měly příbuznost s některými středoasijskými strunnými nástroji. Moderní podobu a popularizaci balalajky výrazně ovlivnil ruský hudební sběratel a aranžér Vasilij Andrejev (konec 19. století), který vytvořil koncertní styl hry a sestavil orchestr balalajek. Balalajka se stala symbolem ruské lidové hudby, objevuje se v lidových písních, tancích i v aranžích klasických děl.
Údržba a tipy pro začátečníky
- Udržujte nástroj v suchém a stabilním klimatu; dřevo je citlivé na vlhkost a teplotní změny.
- Pravidelně kontrolujte ladicí kolíky a stavy strun; při výměně použití vhodných strun dle typu nástroje.
- Začátečníkům se doporučuje začít na primu – je lehčí, běžnější a poskytuje rychlou osvojitelnost základních rytmických vzorců.
- Procvičujte oba způsoby hry (prsty i trsátkem) a základní doprovodné vzorce (taktování, akordické brnkání, tremolo).
Repertoár a soubory
Balalajka se používá v lidovém repertoáru, orchestrace pro balalajky často zahrnuje kombinaci různých velikostí nástrojů a vytváří bohaté zvukové spektrum. Kromě lidových písní existují i sólové skladby a moderní aranže klasiky či populární hudby pro balalajkový ansámbl.
Historické poznámky: pražce na dřívějších balalajkách byly vyrobeny ze zvířecích střev a přivazovány ke krku, aby je hráč mohl posouvat; podobně se v různých regionech vyvíjely i počet strun a konstrukční detaily.
