Římský diktátor
Diktátor byl nejvyšší soudce římské republiky. Byli pravidelně jmenováni od nejranějšího období republiky až do druhé punské války.
Diktátoři měli plnou státní moc řešit vojenskou pohotovost nebo se ujmout určité povinnosti. Právo tribunů plebsu vetovat jeho kroky bylo velmi omezené. Aby však diktátor neohrožoval samotný stát, byla jeho pravomoc omezena. Diktátor měl jasně vymezenou sféru působnosti. Musel odstoupit, jakmile splnil svůj úkol, nebo po šesti měsících.
Po druhé punské válce nebyl více než sto let jmenován žádný diktátor. Poté tuto myšlenku oživil Sulla a později Caesar. Sulla byl tyran a Caesar byl brzy poté, co se stal diktátorem, zavražděn.
Po Caesarově smrti byl tento úřad formálně zrušen a za císařství již nebyl obnoven.
Otázky a odpovědi
Otázka: Jaká byla role diktátora v Římské republice?
Odpověď: Diktátor byl nejvyšším soudcem římské republiky, který měl plnou státní moc k řešení vojenských mimořádných událostí nebo k výkonu určité povinnosti.
Otázka: Jak dlouho mohl diktátor zastávat svou funkci?
Odpověď: Diktátor musel odstoupit, jakmile splnil svůj úkol, nebo po šesti měsících.
Otázka: Jakou moc měl tribun plebsu nad diktátorem?
Odpověď: Pravomoc tribunů plebsu vetovat diktátorovy kroky byla velmi omezená.
Otázka: Proč byly diktátorovy pravomoci omezeny?
Odpověď: Diktátorovy pravomoci byly omezeny proto, aby diktatura neohrožovala samotný stát.
Otázka: Kdy nebyl v Římské republice po více než sto let jmenován žádný diktátor?
Odpověď: Po druhé punské válce nebyl po více než sto let jmenován žádný diktátor.
Otázka: Kdo oživil myšlenku jmenování diktátorů v Římské republice po více než sto letech?
Odpověď: Myšlenku jmenování diktátorů oživil Sulla a později Caesar.
Otázka: Byl úřad diktátora v Římské republice formálně zrušen?
Odpověď: Ano, úřad diktátora byl formálně zrušen po Caesarově smrti a nebyl obnoven ani za císařství.
