Slovo relativní označuje něco, co závisí na vztahu k jinému měřítku, referenčnímu bodu nebo kontextu. Na rozdíl od absolutního, které je nezávislé, relativní vlastnost nabývá významu teprve ve srovnání či porovnání. Tento obecný princip se uplatňuje v mnoha vědních i každodenních souvislostech.
Věda a technika
Ve fyzice pojem relativní vystupuje zejména v teorii relativity, kde čas, prostor a pohyb nejsou univerzální, ale závisí na vztažné soustavě pozorovatele. V praktických oborech se pak setkáváme s relativní vlhkostí, relativní rychlostí nebo relativní chybou měření — všechny tyto ukazatele vyjadřují poměr k určité hodnotě.
Matematika a statistika
V matematice a statistice se často používá relativní četnost, relativní chyba či relativní změna (procentuální nárůst nebo pokles). Existuje také pojem relativní topologie (subspace topology), kde se struktura prostoru zkoumá vůči určité podmnožině.
Filozofie a společenské vědy
Ve filozofii se relativní vztah pojí s relativismem — názorem, že pravda, morálka nebo poznání mohou záviset na kulturním, historickém nebo individuálním kontextu. Relativismus je předmětem rozsáhlých debat a kritiky i obhajoby.
Další užití a příklady
- Ekonomika: relativní ukazatele (např. indexy, poměry) pro srovnávání výkonu nebo cen.
- Hudba: relativní moll/dur – tóniny se stejnou předznamenáním, relativní ladění a relativní sluch.
- Lingvistika: relativní věta a vztažná zájmena (relativum) spojují větné části pomocí vztahu.
Klíčové rozlišení je jednoduché: relativní hodnotě vždy chybí plný smysl bez referenčního bodu. To je i praktická rada při interpretaci dat — u relativních měřítek je třeba uvést, vůči čemu je poměr počítán.
