Záznamová značka

Štítky jako značky

Nahrávací společnosti často vynakládají mnoho času a peněz na objevování nových hudebníků nebo na rozvoj talentu umělců, s nimiž již podepsaly smlouvu. Spojení značky s umělci pomáhá definovat image značky i umělce.

Přestože se obě strany vzájemně potřebují, aby přežily, vztah mezi nahrávacími společnostmi a umělci může být někdy obtížný. U mnoha umělců vydavatelství alba před vydáním nějakým způsobem změnila nebo cenzurovala - upravovala písně, měnila obaly nebo názvy atd. Nahrávací společnosti to obvykle dělají, protože věří, že se album bude lépe prodávat, pokud budou provedeny změny. Rozhodnutí vydavatelství jsou často z obchodního hlediska správná, ale obvykle to frustruje umělce, kteří mají pocit, že jejich dílo je zničeno.

V počátcích nahrávacího průmyslu byly nahrávací společnosti naprosto nezbytné pro úspěch každého umělce. Prvním cílem každého nového umělce nebo skupiny bylo co nejdříve podepsat smlouvu. Ve čtyřicátých, padesátých a šedesátých letech minulého století se mnozí umělci tak zoufale snažili podepsat smlouvu s nahrávací společností, že obvykle nakonec podepsali nevýhodnou smlouvu a někdy se přitom vzdali práv na svou hudbu. Někteří právníci z oblasti zábavního průmyslu využívají služeb právníků, kteří každou smlouvu před jejím podpisem prověří.

Konsolidace odvětví

V 70. a 80. letech 20. století došlo v nahrávacím průmyslu ke konsolidaci, která vedla k tomu, že téměř všechna významná vydavatelství vlastnilo jen několik nadnárodních společností, které byly členy RIAA.

Znovuzrození nezávislých značek

V 90. letech 20. století se díky rozšířenému používání domácích studií, spotřebitelských CD rekordérů a internetu začaly více prosazovat nezávislé vydavatelské společnosti. Nezávislá vydavatelství jsou obvykle vlastněna umělci (i když ne vždy) a obvykle se zaměřují na tvorbu dobré hudby, nikoli nutně na obchodní aspekty tohoto odvětví nebo vydělávání velkých peněz. Z tohoto důvodu jsou nezávislí umělci obvykle méně hráni v rádiích a prodává se jich méně než umělců podepsaných pod velkými vydavatelstvími. Obvykle však mají větší kontrolu nad hudbou a obalem vydávaného produktu.

Občas se stává, že zavedení umělci po skončení nahrávací smlouvy přejdou k nezávislému vydavatelství. To často přináší výhodu známosti jména a větší kontroly nad hudbou. Toho dosáhli například zpěváci Dolly Parton, Aimee Mann a Prince.

Existuje mnoho nezávislých vydavatelství, ale jako ideální příklad se často uvádí Righteous Babe Records folkové zpěvačky Ani DiFranco. Zpěvačka odmítla lukrativní smlouvy s několika nejznámějšími vydavatelstvími, aby mohla založit vlastní společnost se sídlem v New Yorku. Neustálé koncertování vyústilo v pozoruhodný úspěch na to, že se jednalo o kapelu bez významných finančních prostředků. Ani a další členové společnosti několikrát hovořili o svém obchodním modelu v naději, že tím povzbudí ostatní.

Některá nezávislá vydavatelství jsou natolik úspěšná, že s nimi velké nahrávací společnosti uzavřou smlouvy o distribuci hudby nebo v některých případech vydavatelství zcela odkoupí.

Na punkrockové scéně podporuje etika DIY punk kapely, aby si samy vydávaly a samy distribuovaly. Tento přístup se objevuje od počátku 80. let 20. století ve snaze zůstat věrný punkovým ideálům - dělat si to sám a neprodávat se korporátním ziskům a kontrole. Taková vydavatelství mají pověst tvrdě nekompromisních a zejména neochotných vůbec spolupracovat s nahrávacími společnostmi velké pětky.

Vznik čistých štítků

Hlavní článek: čistá etiketa

S tím, jak se internet stává životaschopným zdrojem hudby, vznikají síťová vydavatelství. V závislosti na ideálech síťového vydavatelství lze hudební soubory od umělců stahovat zdarma nebo za poplatek, který se platí prostřednictvím systému PayPal nebo online platebního systému. Některá z těchto vydavatelství nabízejí kromě přímého stažení také tištěné CD (například baltimorské vydavatelství Schismatik zasílá CD za symbolický poplatek). Většina síťových vydavatelství uznává licenční systém Creative Commons, čímž si vyhrazuje určitá práva pro umělce.

Ve městě Erie v Pensylvánii jsou čerpací stanice.

Vznik značek s otevřeným zdrojovým kódem

Hlavní článek: Open source nahrávací společnost

Nové století přináší fenomén open-source nebo open-content nahrávacích společností. Ty jsou inspirovány hnutím svobodného softwaru a open-source a úspěchem GNU/Linuxu.

Příklady jsou

• LOCA Records
• Magnatune
• Opsound