Nepálské provincie (2015): vznik, správní rozdělení a přehled

Nepálské provincie 2015: kompletní přehled vzniku, správního rozdělení a historie. Zjistěte, jak vzniklo sedm provincií a čím nahradily starý systém.

Nepálské provincie (nepálsky: नेपालका प्रदेशहरू Nepalka Pradeshaharu) vznikly 20. září 2015. Byly vytvořeny v souladu s přílohou 4 nepálské ústavy. Sedm provincií vzniklo vytvořením skupiny okresů. Současný systém sedmi provincií nahradil dřívější systém. V dřívějším systému byl Nepál rozdělen na 14 správních zón a zóny byly seskupeny do pěti rozvojových regionů.

Vznik a právní základ

Rozdělení na sedm provincií bylo součástí nové federální ústavy Nepálu, schválené v roce 2015. Ústava stanoví základní pravidla pro vymezení provincií (příloha 4), jejich orgány a kompetence, způsob volby zákonodárných sborů a vznik místní samosprávy. Záměrem reformy bylo přejít od unitárního státu k federaci, decentralizovat moc a lépe zohlednit etnické, jazykové a geografické rozdíly.

Správní rozdělení

• Provinční úroveň: sedm provincií jako nejvyšší subnacionální jednotka.
• Okresy: celkem 77 okresů (districts), které jsou seskupeny do provincií.
• Místní úroveň: po reformě z roku 2017 vznikly jednotky místní samosprávy — městské a venkovské municipality (celkem 753 místních úrovní), které zajišťují přímou správu komunálních záležitostí.

Seznam provincií (přehled)

V době přijetí ústavy byly provincie formálně očíslovány. Pro přehled jsou to:

• Province No. 1
• Province No. 2
• Bagmati Province
• Gandaki Province
• Lumbini Province
• Karnali Province
• Sudurpashchim Province

Mnohé provincie následně přijaly oficiální názvy a stanovily sídla svých hlavních měst prostřednictvím provinčních zákonů či usnesení; tento proces probíhal postupně a v některých případech doprovázely rozhodování politické spory.

Orgány a kompetence provincií

• Zákonodárná moc: každá provincie má jednokomorové provinční shromáždění (provincial assembly), jehož členové jsou voleni na období určené ústavou.
• Výkonná moc: provincií předsedá guvernér (jmenovaný prezidentem) jako ceremoniální hlava; reálnou exekutivu vykonává kabinet vedený předsedou vlády provincie (chief minister), odpovědným před provinčním shromážděním.
• Soudnictví: v rámci federace fungují vysoké soudy (high courts) a další soudní instituce; vrcholnou instancí je federální Nejvyšší soud.
• Pravomoci: ústava rozděluje pravomoci mezi federální, provinční a místní úrovní — provincie mají pravomoc přijímat zákony a spravovat záležitosti uvedené v provinciálních seznamech (např. některé oblasti zdravotnictví, školství, místní dopravy, hospodářského rozvoje a správní kontroly).
• Finance: provincie jsou financovány kombinací vlastních příjmů (vymezené daně), převodů z federálního rozpočtu a grantů pro místní samosprávy.

Historické pozadí a dopady

Přechod na sedm provincií znamenal zásadní změnu v organizační struktuře státu. Dřívější dělení do 14 zón a pěti rozvojových regionů vycházelo z jiných administrativních potřeb a nebylo vhodné pro federální model. Reforma dala výraznější prostor regionálním elitám a umožnila adresovat specifické potřeby místních komunit, zároveň ovšem přinesla výzvy — koordinaci politik mezi třemi úrovněmi vlády, vyjednávání o hranicích a sídlech provincií, a zajištění rovnoměrného rozvoje.

Poznámky k pojmenování a hlavním městům

Po zavedení federace byly provincie nejprve číslovány; zákonodárné sbory provincií měly právo přijmout oficiální názvy a určovat provinční sídla. Tento proces se lišil provincií od provincie a v některých regionech byl zdrojem politických neshod. Výsledkem byla postupná stabilizace názvů a umístění administrativních center, ale v několika případech zůstaly otázky zcela nevyřešeny delší dobu.

Závěr

Reforma z roku 2015 přetvořila správní uspořádání Nepálu a vytvořila federální strukturu se sedmi provinciemi. Systém nadále prochází adaptací v praxi — v oblasti financí, kompetencí i mezivládní spolupráce — přičemž cílem je zlepšit místní správu, politickou reprezentaci a ekonomický rozvoj napříč celou zemí.

Hledání podle dopisu