Proti poliomyelitidě (neboli dětské obrně) se na celém světě používají dvě vakcíny.
První z nich vyvinul Jonas Salk a poprvé jej vyzkoušel v roce 1952. Injekce inaktivovaného (mrtvého) polioviru, kterou Salk oznámil světu 12. dubna 1955. Orální vakcínu vyvinul Albert Sabin s použitím oslabeného polioviru. Zkoušky Sabinovy vakcíny na lidech začaly v roce 1957 a v roce 1962 byla vakcína licencována.
Neexistuje žádný dlouhodobý přenašeč polioviru a polioviry nemají v přírodě žádný rezervoár, který by se nacházel mimo primáty. Virus nemůže dlouhodobě přežívat v otevřeném prostředí. Proto je přerušení přenosu viru z člověka na člověka očkováním klíčovým krokem k úplnému odstranění dětské obrny. Dvě vakcíny odstranily dětskou obrnu z většiny zemí světa. Počet případů dětské obrny na celém světě klesl z přibližně 350 000 případů v roce 1988 na 1 652 případů v roce 2007.
