Úprava fotografií: metody, nástroje a etika retušování

Úprava fotografií: přehled metod, praktické nástroje (Photoshop, GIMP) a etika retušování — rady a tipy pro profesionály i hobby fotografy.

Autor: Leandro Alegsa

Úprava fotografií je změna obrázků. Může jít o digitální fotografie, ilustrace, tisky nebo fotografie na filmu.) Některé typy úprav, jako například airbrushing, se provádějí ručně a jiné se provádějí pomocí programů na úpravu fotografií, jako je Photoshop, Gimp a Microsoft Paint. Úprava fotografií se provádí z mnoha důvodů. Mnoho fotografií modelů se upravuje, aby se odstranily vady nebo aby byl model "lepší". Obvykle se tomu říká retušování, airbrushing nebo Photoshopping, i když se nepoužívá Photoshop nebo airbrushe. Mezi další důvody úpravy fotografií patří oprava chyb (červené oči, kontrast, jas atd.), žertíky a obelstění lidí. Úprava fotografií se používá také k vytvoření zcela nových snímků. Úprava fotografií se někdy nazývá manipulace s fotografiemi, obvykle když se používá k oklamání lidí.

Metody úpravy

  • Základní korekce – ořezávání (crop), narovnání, korekce expozice, kontrastu, jasů a stínů, úprava barevné teploty (white balance).
  • Lokální úpravy – použití štětců, masek nebo nástrojů pro výběr k úpravě jen části snímku (např. zesvětlení obličeje, zvýraznění očí).
  • Restaurování a opravy – odstraňování prachu, škrábanců, červených očí, retuš skvrn nebo nežádoucích objektů pomocí klonování a nástrojů Heal/Spot Healing.
  • Pokročilé retušování – techniky jako frequency separation (oddělení textury a barev), dodge & burn (zesvětlování a stmívání pro modelaci tvarů), liquify (tvarování), a složité maskování pro kompozity.
  • Kompoziting a montáže – spojování více snímků, práce s alfa kanály a vrstvením k vytvoření nových obrazů nebo scén.
  • Filtry a stylizace – barevné grade, simulace filmových efektů, vinětace nebo efekty pro sociální sítě.

Nástroje a workflow

  • Software – profesionální nástroje jako Adobe Photoshop nebo Lightroom, alternativy jako Gimp, Affinity Photo, Capture One, a mobilní aplikace (Snapseed, VSCO, Lightroom Mobile).
  • Ne-destruktivní úpravy – práce s vrstvami, maskami a úpravnými vrstvami (adjustment layers) místo přímého zásahu do původního pixelu; umožňuje vrátit změny a upravovat průběžně.
  • RAW vs JPEG – RAW soubory obsahují více informací o expozici a barvách a umožňují rozsáhlejší korekce bez ztráty kvality; JPEG je komprimovaný formát vhodný pro distribuci.
  • Hardwarové pomůcky – kalibrovaný monitor pro věrné barvy, grafický tablet pro přesnou retuš, dostatečně rychlý disk a zálohovací systém (externí disky nebo cloud).
  • Kalibrace a barevné profily – používání ICC profilů, volba mezi sRGB a Adobe RGB podle cíle (web vs tisk).

Formáty souborů a export

  • Pracovní formáty – PSD, TIFF (bezztrátové formáty, zachovávají vrstvy a metadata), nebo nativní RAW pro zachování co nejvíce informací při úpravách.
  • Distribuce – JPEG pro web a sociální sítě (s ohledem na kompresi), PNG pro obrázky s průhledností, TIFF pro tisk bez komprese.
  • Ostření a velikost – před exportem zvažte cílové rozlišení a aplikujte odpovídající množství ostrého obrazu (output sharpening) pro tisk nebo web.
  • Metadata – uložení informací o autorství, licencích a úpravách v EXIF/IPTC pomáhá při správě a ochraně fotografií.

Etika retušování

  • Transparentnost – u žurnalistické a dokumentární fotografie je zásadní nevykonávat manipulace, které zkreslí realitu; v reklamě a módě by měla být úprava jasně označena tam, kde může ovlivnit vnímání (např. retušování těl v reklamách).
  • Souhlas modelu – provádění zásadních změn vzhledu osoby by mělo být domluveno s modelem nebo být součástí smlouvy o užití snímku.
  • Vliv na společnost – nadměrné idealizování těl a vzhledu může přispívat k nerealistickým standardům krásy a škodit psychice, zejména u mladistvých.
  • Dezinformace a deepfakes – digitální manipulace může být zneužita k tvorbě falešných důkazů nebo manipulativních obsahů; je důležité rozpoznávat a nepodporovat šíření takových snímků.
  • Právní aspekty – retuš může mít právní dopady (porušení ochrany osobnosti, autorských práv nebo reklamních předpisů); v některých případech je nutné uvést, že je snímek upraven.

Praktické tipy pro zodpovědnou retuš

  • Vždy si zálohujte originál a pracujte na kopiích.
  • Používejte ne-destruktivní postupy (vrstvy, masky, smart objekty).
  • Pracujte v co nejvyšší bitové hloubce (16 bitů) pokud to software a zdroj dovolí.
  • Kontrolujte výsledky na různých zařízeních a opravte barevné posuny.
  • U fotografií lidí zachovávejte texturu kůže a přirozené proporce; vyhýbejte se nadměrnému vyhlazení a deformacím.
  • U komerčních kampaní se řiďte zákony a etickými standardy daného trhu; zvažte označení upravených snímků.
  • Dokumentujte změny a uchovávejte verze – je to užitečné pro revize nebo právní otázky.

Úprava fotografií je mocný nástroj, který může vylepšit obraz, vyprávět příběh nebo vytvořit nový svět — avšak s velkou mocí přichází i odpovědnost: používejte techniky poctivě, respektujte subjekty snímků a chraňte autenticitu tam, kde je to důležité.

Barevná verze původně černobílé fotografie, kolorovaná pomocí GIMPuZoom
Barevná verze původně černobílé fotografie, kolorovaná pomocí GIMPu

Originální černobílá fotografie: Dorothea Langeová v roce 1936: Matka migrantka, na které je Florence Owens ThompsonováZoom
Originální černobílá fotografie: Dorothea Langeová v roce 1936: Matka migrantka, na které je Florence Owens Thompsonová

Historie

Prvním známým příkladem úpravy fotografie byla fotografie prezidenta Abrahama Lincolna z 60. let 19. století. Před vynálezem počítačů museli lidé upravovat snímky ručně. Některé úpravy se prováděly lepením fotografií k sobě. Lidé také používali nástroje, jako je inkoust, barva a airbrush. Zvětšovací přístroje zvětšovaly obrázky a umožňovaly úpravy, například zesvětlení nebo ztmavení různých částí.

V 80. letech 20. století vznikly počítačové programy pro úpravu fotografií pro osobní počítače. První verze programu Adobe Photoshop byla vydána v roce 1987. Od té doby se stal jedním z nejoblíbenějších programů pro úpravu fotografií. Je tak populární, že mnoho lidí dnes používá slovo "photoshop" pro označení úpravy fotografií obecně.

V roce 2011 byly v App Store vydány první mobilní aplikace pro úpravu fotografií. První z nich byl Fotolr Photo Editor. Další aplikace byly vytvořeny pro jiné mobilní operační systémy. Tyto aplikace umožňují snadné úpravy a sdílení fotografií pomocí chytrého telefonu a tabletu.

V současné době převažují bezplatné webové aplikace pro úpravu fotografií, jako jsou Flickr, Vectr a FotoJet.

Většina profesionálních editorů fotografií již mnoho let používá Adobe Photoshop.

Staré nástroje pro úpravu fotografií.Zoom
Staré nástroje pro úpravu fotografií.

Otázky a odpovědi

Otázka: Co je to úprava fotografií?


A: Úprava fotografií je proces úpravy obrázků, jako jsou digitální fotografie, ilustrace, tisky nebo fotografie na filmu.

Otázka: Jaké programy se běžně používají k úpravě fotografií?


A: K úpravě fotografií se běžně používají programy jako Photoshop, Gimp a Microsoft Paint.

Otázka: Proč se úpravy fotografií provádějí pro modelky?


Odpověď: Úpravy fotografií se provádějí pro modely, aby se odstranily vady nebo vylepšil jejich vzhled.

Otázka: Jaké jsou důvody pro úpravu fotografií?


Odpověď: Mezi důvody pro úpravu fotografií patří oprava chyb, jako jsou červené oči nebo úprava kontrastu a jasu, vytváření žertů a klamání lidí.

Otázka: Co je to manipulace s fotografií?


Odpověď: Manipulace s fotografiemi je proces vytváření nových obrázků úpravou těch stávajících.

Otázka: Má manipulace s fotografiemi negativní konotaci?


Odpověď: Manipulace s fotografiemi je někdy vnímána jako něco, co má negativní konotaci, přestože se jedná pouze o jinou formu úpravy fotografií.

Otázka: Jak se prováděly tradiční úpravy před použitím programů?


Odpověď: Tradiční úpravy, jako například airbrushing, se prováděly ručně.


Vyhledávání
AlegsaOnline.com - 2020 / 2025 - License CC3