Ocelový pakt
Ocelový pakt (německy Stahlpakt; italsky Patto d'Acciaio), oficiálně Pakt přátelství a spojenectví mezi Německem a Itálií, byla dohoda mezi fašistickou Itálií a nacistickým Německem, kterou 22. května 1939 podepsali ministři zahraničí obou zemí a jejímiž svědky byli za Itálii hrabě Galeazzo Ciano a za Německo Joachim von Ribbentrop.
Pakt má dvě části. První část byla formálním textem, který říkal, že si obě strany budou nadále vzájemně pomáhat, zatímco ve druhé se obě strany dohodly, že jejich vojenská a hospodářská politika bude stejná. Říkalo se, že jde o "tajný doplňkový protokol".
Název paktu pochází od italského vůdce Benita Mussoliniho, který se domníval, že jeho původní název "Pakt krve" by byl v Itálii pravděpodobně méně populární.
Otázky a odpovědi
Otázka: Co byl Ocelový pakt?
Odpověď: Ocelový pakt byla dohoda podepsaná 22. května 1939 mezi fašistickou Itálií a nacistickým Německem, ve které se obě země dohodly, že si budou nadále vzájemně pomáhat a budou mít stejnou vojenskou a hospodářskou politiku.
Otázka: Kdo byli ministři zahraničí, kteří podepsali Ocelový pakt?
Odpověď: Za Itálii podepsal pakt hrabě Galeazzo Ciano a za Německo Joachim von Ribbentrop.
Otázka: Kdy byl Ocelový pakt podepsán?
Odpověď: Ocelový pakt byl podepsán 22. května 1939.
Otázka: Jaké byly dvě části Ocelového paktu?
Odpověď: První částí byl formální text, který říkal, že si obě země budou nadále vzájemně pomáhat. Druhá část obsahovala souhlas obou zemí se stejnou vojenskou a hospodářskou politikou a nazývala se "Tajný doplňkový protokol".
Otázka: Proč italský premiér Benito Mussolini změnil název paktu?
Odpověď: Mussolini změnil název paktu z "Paktu krve" na "Pakt oceli", protože se domníval, že původní název by byl v jeho zemi nepopulární.
Otázka: Jaký byl účel paktu z oceli?
Odpověď: Účelem Paktu oceli bylo posílit spojenectví mezi fašistickou Itálií a nacistickým Německem a zajistit jejich vzájemnou podporu ve vojenské a hospodářské politice.
Otázka: Kdo navrhl Ocelový pakt?
Odpověď: Myšlenku paktu z oceli navrhl Hitler Mussolinimu, který zpočátku váhal, ale nakonec s ní souhlasil.
