Házení kyseliny
Házení kyseliny nebo vitriolage je forma násilného útoku. Útočníci házejí na své oběti kyselinu. Obvykle ji házejí do obličeje. Chtějí poškodit kožní tkáň, dokonce obnažit a rozpustit kosti. Mezi následky těchto útoků patří oslepnutí a trvalé jizvy na obličeji a těle.
V Indii roste počet útoků kyselinou. Jen v Karnátace (jejímž hlavním městem je Bangalore) došlo od roku 1999 k 68 útokům kyselinou. Jedná se pouze o nahlášené případy. Na rozdíl od Indie zavedl Bangladéš od roku 2002 trest smrti za házení kyselinou a zákony přísně kontrolující prodej kyselin. Důležitou roli pro zavedení této legislativy měla Nadace přeživších kyselinu.
Oběť házení kyselinou, Kambodža
Související stránky
- Domácí násilí
- Monira Rahman
Otázky a odpovědi
Otázka: Co je to házení kyselin?
Odpověď: Házení kyselinou, známé také jako vitriolage, je forma násilného útoku, kdy útočníci házejí na své oběti kyselinu nebo jiné žíravé látky s úmyslem poškodit kožní tkáň a dokonce rozpustit kosti.
Otázka: Jaké jsou následky útoku kyselinou?
Odpověď: Následky útoku kyselinou mohou zahrnovat slepotu a trvalé jizvy na obličeji a těle.
Otázka: Kolik bylo v Karnátace od roku 1999 nahlášeno případů útoků kyselinou?
Odpověď: Od roku 1999 bylo jen v Karnátace nahlášeno 68 případů útoků kyselinou.
Otázka: Jaké právní předpisy zavedl Bangladéš pro kontrolu prodeje kyselin?
Odpověď: V roce 2002 Bangladéš zavedl zákony, které zavádějí přísnou kontrolu prodeje kyselin. Stalo se tak především díky úsilí Nadace pro přeživší kyselinových útoků.
Otázka: Je házení kyselinou ve většině zemí světa trestným činem?
Odpověď: Ano, ve většině zemí světa je to trestný čin.
Otázka: Uznává islámské právo qisas neboli odplatnou spravedlnost pro oběti útoků kyselinou?
Odpověď: Ano, islámské právo uznává qisas neboli odvetnou spravedlnost, která umožňuje obětem žádat, aby byl útočník znetvořen podobným způsobem, jakým byly znetvořeny ony samy. Například íránský soud nařídil, aby útočník, který svou oběť oslepil, sám oslepl jako odplatu za své činy.
