Operace Telemark
Norská sabotáž těžké vody byla skupinou spojeneckých misí za druhé světové války. Cílem misí byla elektrárna Vemork o výkonu 60 megawattů. Tato elektrárna vyráběla druh vody, který se nazývá těžká voda. Těžká voda je založena na izotopu vodíku zvaném deuterium. Cílem misí bylo zabránit Německu ve výrobě těžké vody. Německo potřebovalo těžkou vodu k pochopení a pomoci při výrobě atomové bomby. Útoky začaly v únoru 1942 norskými Commandos a spojeneckými bombardéry. Mise měly kódové označení Grouse, Freshman a Gunnerside. Mise byly úspěšné a v roce 1943 už elektrárna Vemork nefungovala.
Mise
Operace Tetřev
Britský Úřad pro zvláštní operace (SOE) plánoval v říjnu 1942 vyslat do oblasti čtyři norská komanda. Dne 19. října 1942 tito norští členové komanda seskočili padákem. Museli urazit velmi dlouhou cestu na lyžích, aby se dostali na stanici. Měli hlídat elektrárnu, aby se ujistili, že je bezpečná pro příchod dalších jednotek. Mise dopadla dobře a commandos začali elektrárnu sledovat z Hardangerské plošiny.
Operace Freshman
Dne 19. listopadu 1942 se měli britští výsadkáři setkat s norskými komandy a zaútočit na elektrárnu. Výsadkáři přiletěli na kluzácích tažených velkými bombardéry. Kluzáky i bombardéry se zřítily dříve, než se dostaly do Vemorku. Většina britských výsadkářů při havárii zahynula. Jedna posádka z bombardéru přežila, ale všichni byli zajati německou armádou. Německé gestapo poté všechny zajatce mučilo a popravilo. Přestože se norským commandos podařilo před Němci ukrýt, mise skončila naprostým neúspěchem.
Operace Gunnerside
Nová mise byla zahájena v únoru 1943. Tentokrát se norským commandos podařilo proplížit až k elektrárně a zaútočit na ni. Komando nastražilo bomby na stroje, které vyráběly těžkou vodu. Komando tam záměrně nechalo samopal Thompson, aby německá armáda věděla, že to nejsou lidé z města. Bomby zničily stroje a zabránily stanici vyrábět těžkou vodu. Nikdo z převozníků nepřežil a těžká voda se ztratila. Všichni členové komanda přežili.
Potopení SF Hydro
Po poškození stanice se němečtí vojáci snažili přemístit těžkou vodu, kterou vyrobili. Zbylou těžkou vodu německá armáda přemístila do přístavu na Týnském jezeře. Těžká voda byla v sudech, které byly naloženy na železniční vagón. Železniční vagony naložili na trajekt zvaný SF Hydro. Norským odbojářům, vedeným jedním z komand operace Gunnerside, se podařilo na trajekt nastražit bomby. Poté, co trajekt opustil přístaviště, bomby explodovaly a trajekt se potopil do hluboké vody. Na trajektu zahynulo 18 lidí, 14 Norů a 4 němečtí vojáci.
SF Hydro v Mælu v roce 1925
Otázky a odpovědi
Otázka: Co bylo cílem spojeneckých misí za druhé světové války?
Odpověď: Cílem misí byla elektrárna Vemork o výkonu 60 megawattů.
Otázka: Co elektrárna Vemork vyráběla?
Odpověď: Elektrárna Vemork vyráběla těžkou vodu, která je založena na izotopu vodíku zvaném deuterium.
Otázka: Proč Německo potřebovalo těžkou vodu?
Odpověď: Německo potřebovalo těžkou vodu, aby porozumělo atomovým bombám a pomohlo je vyrobit.
Otázka: Kdy začaly útoky na elektrárnu Vemork?
Odpověď: Útoky začaly v únoru 1942, kdy je provedlo norské komando a spojenecké bombardéry.
Otázka: Jak se mise jmenovaly pod kódovým označením?
Odpověď: Mise měly kódové označení Grouse, Freshman a Gunnerside.
Otázka: Byly mise úspěšné?
Odpověď: Ano, mise byly úspěšné a elektrárna Vemork přestala fungovat v roce 1943.
Otázka: Jaký byl účel norské sabotáže těžké vody?
Odpověď: Účelem norské sabotáže těžké vody bylo zabránit Německu ve výrobě těžké vody, která byla potřebná k výrobě atomových bomb.
