Kobylka stěhovavá (Locusta migratoria): popis, výskyt a poddruhy

Kobylka stěhovavá (Locusta migratoria) – podrobný popis, rozšíření a přehled poddruhů. Zjistěte výskyt, rozdíly a aktuální stav v Evropě a ve světě.

Autor: Leandro Alegsa

Kobylka stěhovavá (Locusta migratoria) je nejrozšířenějším druhem kobylky a tradičně bývá uváděna jako jediný druh rodu Locusta. Vyskytuje se v širokém pásu světa — v Africe, Asii, Austrálii a na Novém Zélandu. V některých částech Evropy byla dříve běžná, dnes je zde ale většinou vzácná a lokálně mizí.

Popis a proměnlivost

Kobylka stěhovavá vykazuje výraznou fenotypovou proměnlivost, která je úzce spjata s tzv. fázi (phase) chováním: rozlišují se fáze solitární (osamělá) a gregární (společenská, shluková). Změny zahrnují barvu, tvar těla i chování.

  • V solitární fázi jsou jedinci obvykle nenápadně zelení až hnědí, mají štíhlejší tělo a neseskupují se.
  • V gregární fázi se zbarvení může změnit na výraznější vzory (černé, žluté, oranžové prvky), jedinci jsou mohutnější a vytvářejí hejna a roje.
  • Vývoj probíhá přes několik larválních stádií (tzv. nymfy nebo "blikry"), která nemají vyvinutá křídla; dospělci mají plně vyvinutá křídla umožňující delší migraci.

Biologie a životní cyklus

Samice kladou vejce do půdy ve vajíčkových vakách (tzv. kokonech). Vejce se vyvíjejí v závislosti na teplotě a vlhkosti; v některých oblastech může být vývoj přerušen (diapauza) a v jiných oblastech se generace rychle střídají podle srážek. Po vylíhnutí nymfy procházejí několika instary a často se sdružují do pásů (hopper bands), které se pohybují společně za potravou. Při přechodu do gregární fáze se nymfy i dospělci seskupují a mohou vytvořit velké stěhovavé roje.

Areál a výskyt

Druh obývá široké spektrum stanovišť od travnatých plání přes pole až po polopouštní oblasti. Rozsah a četnost výskytu je silně ovlivněn klimatickými podmínkami — zejména periodami dešťů, které podporují rozmnožování a růst vegetace potřebné jako potrava.

Poddruhy a taxonomie

Vzhledem k rozsáhlému geografickému areálu a variabilitě tvarů a zbarvení bylo popsáno mnoho poddruhů a forem. Názory odborníků na oprávněnost některých poddruhů se liší a taxonomie se v průběhu času upravovala; u tohoto druhu tak přetrvávají diskuse o vymezení některých taxonů. Nominátní poddruh se obvykle označuje jako Locusta migratoria (s. str.).

Význam pro zemědělství a člověka

Kobylka stěhovavá je schopna v gregární fázi způsobit rozsáhlé škody na zemědělských plodinách — historicky patřila k druhům, které dokázaly vyvolat hladomory v postižených regionech. Velké roje ničí stébla obilnin, zeleninu i pastviny a mohou být ekonomicky devastující, pokud se včas nezavede kontrola.

Metody monitorování a kontroly

  • Pravidelné monitorování populačních hladin a výskytu nymf je klíčové pro včasné varování před formováním rojů.
  • Chemická kontrola (insekticidy) zůstává jedním z nejrychlejších způsobů potlačení větších výskytů, ale má environmentální a zdravotní dopady.
  • Biologické prostředky — např. entomopatogenní houby (Metarhizium spp.) — se stále častěji využívají jako šetrnější alternativa.
  • Integrovaný přístup (IPM) kombinuje monitorování, biologické přípravky, místní omezení šíření a cílené chemické zásahy.

Predátoři a přirození regulátoři

Přirozenými regulátory populací jsou ptáci, plazi, drobní savci, dravé bezobratlé i parazitoidy a patogeny (parazitoidní vosičky, nematody, bakterie a houby). Tyto faktory mohou v příznivých podmínkách omezit vznik velkých rojů.

Ochrana a stav populace

Globálně není kobylka stěhovavá ohrožena — naopak v některých oblastech je považována za škůdce. Lokálně však může docházet k úbytku populace, například v Evropě, kde se změnou zemědělských praktik a klimatu došlo ke snížení četnosti.

Kobylka stěhovavá zůstává důležitým objektem výzkumu z hlediska ekologie, genomiky, managementu škůdců a adaptací na proměnlivé prostředí. Díky své schopnosti rychle měnit chování a morfologii je také modelem pro studium fenotypové plasticity u hmyzu.

Otázky a odpovědi

Otázka: Co je to saranče stěhovavé?


Odpověď: Saranče stěhovavá (Locusta migratoria) je nejrozšířenější druh saranče a jediný druh rodu Locusta.

Otázka: Kde se saranče stěhovavá vyskytuje?


Odpověď: Saranče stěhovavá se vyskytuje v Africe, Asii, Austrálii a na Novém Zélandu. Dříve byla běžná v Evropě, ale nyní je zde již vzácná.

Otázka: Kolik poddruhů bylo u tohoto druhu popsáno?


Odpověď: U tohoto druhu bylo popsáno mnoho poddruhů vzhledem k jeho rozsáhlému geografickému areálu, který zahrnuje mnoho různých ekologických zón.

Otázka: Shodují se všichni odborníci na těchto poddruzích?


Odpověď: Ne všichni odborníci se shodují na oprávněnosti některých poddruhů.

Otázka: Existují další druhy s podobným chováním jako saranče stěhovavá?


Odpověď: Ano, existuje mnoho dalších druhů kobylek (Orthoptera) s gregarickým a migračním chováním, které jsou označovány názvem "kobylky".

Otázka: Je Locusta rod nebo druh?



Odpověď: Locusta je rod obsahující jeden druh - saranče stěhovavé (Locusta migratoria).


Vyhledávání
AlegsaOnline.com - 2020 / 2025 - License CC3