Lofsöngur (islandsky: Hymn; též Ó Guð vors lands, což v angličtině znamená Ó, God of Our Land) je státní hymna evropské země Island. Byla napsána k oslavam 1000. výročí prvního severského osídlení Islandu v roce 1874. Hymna obsahuje tři sloky, ale obvykle se zpívá pouze první z nich.
Autor textu a hudby
Text hymny napsal islandský básník a duchovní Matthías Jochumsson (1835–1920). Hudbu složil Sveinbjörn Sveinbjörnsson (1847–1927), skladatel působící dlouhou dobu v zahraničí. Píseň vznikla speciálně pro oslavy tisíciletého výročí osídlení a poprvé zazněla při těchto slavnostech v létě roku 1874.
Vývoj k národní hymně
Ačkoli byla skladba původně pietní a liturgicky laděná, rychle si získala postavení významné národní písně a v průběhu dalších desetiletí byla vnímána jako neoficiální státní hymna. Formální statut státní hymny získala při změnách státního zřízení v 20. století; skladba je dnes považována za oficiální symbol Islandu a používá se při státních ceremoniích a významných národních událostech.
Text, význam a provedení
Text je výrazně náboženský a vlastenecký — oslavuje Boha, domov a přírodní krásy Islandu. Melodie má podobu křesťanského chvalozpěvu (hymnu) a je relativně náročná na zpěv, protože vyžaduje široký rozsah hlasu a klidné, důstojné frázování. Z těchto důvodů se při veřejných vystoupeních obvykle zpívá pouze první sloka, případně první dvě.
Kontroverze a diskuse
V moderní době se objevily diskuse o vhodnosti hymny pro sekulární stát — některým lidem vadí silné náboženské zabarvení textu, jiní kritizují obtížnost melodie pro průměrné zpěváky. Navzdory těmto debatám zůstává Lofsöngur fixní součástí islandské státní symboliky a školních i státních obřadů.
Kdy se hymna používá
- při státních návštěvách a oficiálních ceremoniích
- na státních svátcích a pamětních dnech
- v kulturních a sportovních událostech, kde reprezentuje Island