Průsmyk Kilik (4827 m n. m./15 837 stop), 30 km západně od průsmyku Mintaka, je vysokohorský průsmyk v Pákistánu. Oba průsmyky byly v dávných dobách dvěma hlavními přístupovými body do údolí Horní Hunza (nazývaného také údolí Gojal) ze severu.
Byla to nejkratší a nejrychlejší cesta do severního Kašmíru z Tarimské pánve, která byla obvykle otevřená po celý rok, ale byla velmi nebezpečná a vhodná pouze pro pěší cestovatele. Z Taškurganu se cestovalo něco přes 70 km na jih k soutoku s řekou Minteke. Asi 80 km západně po tomto údolí se člověk dostal do průsmyku Mintaka (a o 30 km dále do alternativního průsmyku Kilik), které oba vedly do horní Hunzy, odkud se dalo cestovat přes nechvalně známé rafiky neboli "visuté průchody" do Gilgitu a dále buď do Kašmíru, nebo na Gandharanské pláně.
Naložená zvířata by bylo možné dopravit přes průsmyky Mintaka a Kilik do horní Hunzy (oba jsou otevřené po celý rok), ale pak by náklad museli do Gilgitu dopravit nosiči (nákladná a nebezpečná operace). Odtud by se náklad mohl znovu naložit na spřežení zvířat a odvézt buď na východ do Kašmíru a pak do Taxily (dlouhá trasa), nebo na západ do Čitrálu, který poskytuje relativně snadný přístup buď do Džalálábádu, nebo do Péšávaru přes Svát.
Průsmyk Mintaka byl hlavním průsmykem používaným v dávných dobách až do poměrně nedávného postupu ledovce. Po zalednění průsmyku Mintaka si karavany přicházející z Číny a Afghánistánu oblíbily průsmyk Kilik, který je širší, bez ledovců a poskytuje dostatek pastvin pro karavanní zvířata.
Nová Karákóramská dálnice vede dále na jih a poté na západ přes průsmyk Khunjerab (4 934 m, 16 188 stop; 36° 51' s. š.; 75° 32' v. d.).