Kde domov můj (česká výslovnost: [ˈɡdɛ ˈdomof ˈmuːj]; anglicky: Where my home is) je píseň Josefa Kajetána Tyla a Františka Škroupa. První sloka této písně s první slokou slovenské hymny Nad Tatrou sa blýská se stala v roce 1918 československou státní hymnou. Po roce 1993 je oficiální českou státní hymnou.
Píseň je z komedie Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka. Prvním interpretem této písně byl zpěvák Karel Strakatý jako slepý houslista.
Autoři a vznik
Text napsal dramatik a spisovatel Josef Kajetán Tyl, melodii složil hudební skladatel František Škroup. Píseň vznikla jako součást divadelní hry Fidlovačka, která byla uvedena v první polovině 19. století během období národního obrození. Dílo i samotná píseň rychle získaly popularitu díky jednoduché, zpěvné melodii a vlasteneckému obsahu.
Text a obsah
Původní píseň měla více slok; ta nejznámější a jako státní hymna užívaná část je však první sloka, která poeticky vyjadřuje lásku k rodné zemi a obdiv k přírodě — potokům, lesům a polím. Jazyk textu odráží 19. století a národní cítění té doby, což písni dodává historický i citový rozměr.
Hymna v Československu a po roce 1993
Po vzniku republiky v roce 1918 byla pro potřeby společného státu zvolena kombinace české a slovenské písně: Kde domov můj jako česká část a Nad Tatrou sa blýská jako slovenská část. Po rozdělení Československa v roce 1993 si Česká republika ponechala Kde domov můj jako svůj státní symbol. V současné praxi se jako hymna užívá pouze první sloka písně.
Provedení a použití
Kde domov můj je součástí oficiálních státních ceremonií — hraje se při inauguracích, státních návštěvách, při vyvěšování státní vlajky i na sportovních akcích, kde reprezentuje český stát. Provedení může být orchestrální, sborové nebo sólové (piano, orchestr, dechový orchestr apod.), existují také různé aranže pro koncertní i slavnostní příležitosti.
Kulturní význam
Píseň se stala symbolem české identity a národní hrdosti. V průběhu 19. a 20. století hrála významnou roli v kulturním a politickém životě – byla zpívána na shromážděních, manifestacích i svátečních příležitostech. Dodnes patří mezi nejznámější a nejcitovanější české písně a často se objevuje v literatuře, filmu i veřejném diskurzu jako ikonický výraz „domova“ a sounáležitosti s vlastí.
Pro zájemce o podrobnosti o autorství, vzniku divadelní hry nebo konkrétních historických událostech spojených s hymnou je možné vyhledat odborné publikace o českém národním obrození, životopisy Josefa Kajetána Tyla a Františka Škroupa nebo historické studie o vzniku československého státu.