Kašmír a Džammú

Vytvoření

Před vznikem knížecího státu vládla Kašmíru říše Durráni, kterou pak za vlády Ranjita Singha ovládli Sikhové. Během sikhské vlády bylo Džammú tributárním státem sikhské říše v oblasti Paňdžábu, ale po smrti jeho rádži Kišóra Singha, Dógra, v roce 1822 byl jeho syn Gulab Singh uznán sikhy za jeho dědice. Ten pak začal své království rozšiřovat.

Jako vládce Džammú Gulab Singh převzal Bhadarwah a poté Kishtwar. Ovládnutí Kishtwaru znamenalo, že Singh získal kontrolu nad dvěma cestami vedoucími do Ladaku, což mu umožnilo převzít kontrolu nad tímto územím. Přestože zde byly velké potíže kvůli horám a ledovcům, podařilo se Dogrům pod vedením Gulab Singhova důstojníka Zorawar Singha dobýt celý Ladakh.

O několik let později, v roce 1840, vpadl do Baltistánu generál Zorawar Singh, zajal rádžu ze Skardu, který se postavil na stranu Ladakhů, a zmocnil se jeho země. Následujícího roku (1841) se Zorawar Singh pokusil vpadnout do Tibetu, avšak kvůli zimnímu počasí a tím, že byl napaden Tibeťany. Spolu s téměř celou svou armádou zahynul.

V zimě roku 1845 vypukla válka mezi Brity a Sikhy. Gulab Singh zůstal neutrální až do bitvy u Sobraonu v roce 1846, kdy se stal důvěrným poradcem sira Henryho Lawrence. To mu umožnilo získat pro sebe půdu - veškeré kopcovité nebo hornaté území na východ od Indu a na západ od řeky Ravi.

Samotný Kašmír nebylo pro mahárádžu snadné ovládnout. Maharadžova armáda musela bojovat s Imámem-ud-dínem - sikhským guvernérem. Imám-ud-dínovi pomáhali Bambové z údolí Jhelum. Podařilo se jim porazit Gulab Singhova vojska poblíž Šrínagaru a zabít Wazira Lakhpata. Imám-ud-dín se však později nechal sirem Henrym Lawrencem přesvědčit, aby přestal bojovat, a Kašmír přešel bez dalších bojů do rukou nového vládce.

Rozšíření

Nedlouho poté zaútočil na území Gilgitu hunzský rádža. Nathu Shah jménem Gulab Singha odpověděl tím, že vedl vojsko k útoku na údolí Hunza; on i jeho vojsko byli zničeni a pevnost Gilgit padla do rukou Hunza Raja, spolu s Punial, Yasin a Darel. Maharadža poté vyslal dvě vojska, jedno z Astoru a druhé z Baltistánu, a po několika bojích byla pevnost Gilgit dobyta zpět. V roce 1852 byla dogrská vojska poražena Gaurem Rahmanem z Jasinu a po osm let tvořil Indus hranici mahárádžova území.

Gulab Singh zemřel v roce 1857 a jeho nástupce Ranbir Singh se během indického povstání postavil na stranu Britů. Po porážce povstání Brity se Ranbir rozhodl dobýt zpět Gilgit. V roce 1860 překročily jednotky pod vedením Dévího Singha řeku Indus a vydaly se směrem k silné pevnosti Gaur Rahmana v Gilgitu. Gaur Rahmán zemřel těsně před příchodem Dogrů. Pevnost dobyli mahárádžové a drželi ji až do roku 1947.

Ačkoli byl Ranbir Singh tolerantní k jiným náboženstvím, jeho kontrola nad zemí byla slabá a v letech 1877-1879 vypukl v Kašmíru strašlivý hladomor.

Geografie

Džammú bylo nejjižnější částí státu a sousedilo s paňdžábskými okresy Jhelum, Gujrat, Sialkot a Gurdaspur.

Doprava

Dříve vedla z Kohaly do Lehu trasa, kterou bylo možné cestovat z Rávalpindí přes Kohalu a přes Kohalský most do Kašmíru. Z Kohaly do Šrínagaru vedla vozová cesta dlouhá 132 mil, z Kohaly do Baramully se cesta blížila k řece Jhelum. U Muzaffarabadu se do řeky Jhelum vlévá řeka Kishenganga a v tomto místě se silnice z Abbottábádu a Garhi Habibullah setkává s kašmírskou trasou. Na silnici byl velký provoz a úřady ji musely hlavně opravovat.

Zaplavení

V roce 1893 došlo k velmi vážným záplavám na řece Jhelum kvůli dešti, který trval 52 hodin, a Šrínagar byl značně poškozen. Povodně v roce 1903 však byly mnohem vážnější.

Konec knížecího státu

V roce 1947 byl přijat zákon o nezávislosti Indie, který znamenal, že se z britské Indie stanou dva nezávislé státy - Pákistán a Indie. Také každý z knížecích států se mohl svobodně připojit k Indii nebo Pákistánu - nebo zůstat nezávislý. Všechny knížecí státy se nakonec staly součástí Pákistánu nebo Indie.

Kašmírský vládce však chtěl zůstat nezávislý a nepřipojit se ani k Pákistánu, ani k Indii, což vedlo k válce mezi oběma sousedními zeměmi, v níž si Kašmír rozdělily. Každá z nich se domnívala, že celý bývalý knížecí stát patří jí. To vedlo k několika válkám. Kašmírský konflikt mezi oběma jadernými sousedy zůstává jedním z nejtěžších a nejdéle trvajících sporů, který se snaží vyřešit Rada bezpečnosti OSN.

Související stránky

• Azad Kašmír
• Kašmír