Hyperland je padesátiminutový dokumentární film o hypertextu a souvisejících multimediálních technologiích. Autorem námětu a vypravěčem je Douglas Adams, režisérem a producentem Max Whitby. Film měl premiéru v roce 1990 na stanici BBC Two. Douglas Adams v něm hraje postavu uživatele počítače a Tom Baker vystupuje jako zosobnění softwarového agenta, což byla v té době novátorská představa „agenta“, který usnadňuje přístup k informacím.

Formou snu provází Adams diváky světem digitálních médií: proměnlivé obrazovky, ikonické animace a propojené dokumenty ilustrují, jak by mohla vypadat interakce s informacemi. Během tohoto „snu“ se objevuje řada osobností a projektů, které vysvětlují myšlenky stojící za hypertextem a multimédii. Film kombinuje popularizační komentář s ukázkami prototypů a experimentálních děl té doby, díky čemuž představuje časovou kapsli předchůdců moderního webu.

  • Vannevar Bush a jeho koncept Memex — Bushova vize mechanického systému pro ukládání a propojování informací z 40. let, která výrazně ovlivnila pozdější myšlenky hypertextu.
  • Ted Nelson vysvětluje hypertext a projekt Xanadu. — Nelson představuje svou koncepci propojených dokumentů, trvalých vazeb (linků) a myšlenku archivu, který by uchovával původní verze dokumentů.
  • Hans Peter Brøndmo hovoří o myšlence animovaných ikon. — zmiňuje, jak animace a vizuální „život“ objektů může zlepšit orientaci uživatele v informačním prostoru.
  • Robert Winter hovoří o interaktivní verzi Beethovenovy 9. symfonie. — ukazuje možnosti, jak hudbu a partitury zpřístupnit interaktivně, s vrstvami informací a vizualizacemi pro lepší porozumění.
  • Představena je myšlenka z knihy Kurta Vonneguta Palm Sunday: příběhy a narativní struktury mají tvary, které lze matematicky znázornit jako grafy. — tato myšlenka ilustruje, jak lze příběhy modelovat jako sítě uzlů a vazeb, což je koncept blízký hypertextu.
  • Robert Abel představuje svou multimediální verzi Picassovy Guerniky. — ukázka, jak lze klasické umění transformovat do interaktivních digitálních forem a přidat multimediální vrstvy komentářů a analýz.
  • Zaměstnanci Apple Multimedia Lab Steve Gano, Kristee Kreitman, Kristina Hooper, Michael Naimark a Fabrice Florin hovoří o multimediální verzi filmu Life Story, dramatizace objevu struktury DNA v roce 1953 v televizi BBC. — příklady ukazují práci s digitálním audiem, videem a interaktivitou na platformách jako HyperCard a raných multimediálních systémech.
  • Amanda Goodenough představuje interaktivní příběh pro děti Inigo Gets Out, který využívá Hypercard. — konkrétní ukázka, jak mohou být narativy a vzdělávací obsah zpřístupněny pomocí jednoduchých hypertextových nástrojů.
  • Brad deGraf a Michael Wahrman hovoří o své digitální loutce Mike Normal. — demonstrační projekt experimentující s počítačovou animací postav a jejich „osobností“ v digitálním prostředí.
  • Vědec z výzkumného střediska NASA Ames Research Center představuje prototyp helmy pro virtuální realitu s názvem Cyberiad. — raná demonstrace technologií pro zprostředkování imerzivních zážitků, která předznamenává pozdější vývoj VR.
  • Marc Canter se (ne)objeví jako animovaná ikona, na kterou Adams "neklikne"; diváci se jeho rozhovoru nikdy nedočkají. — hra se samotnou logikou hypertextu a s náznakem toho, že uživatelské rozhraní může rozhodovat, co se zobrazí.

Film končí vizí, jak by mohl vypadat přístup k informacím v (blízké) budoucnosti — s personalizovanými agenty, bohatými multimédii a snadným propojením dokumentů. Hyperland skutečně popisuje řadu rysů, které se později staly součástí moderního webu: hypertextové odkazy, integraci textu, zvuku a obrazu, interaktivitu a myšlenku inteligentních pomocníků pro vyhledávání a filtrování informací. To je o to pozoruhodnější, že vznikl v době, kdy se globální síť a web teprve formovaly a masové rozšíření webových prohlížečů nastalo až později v 90. letech.

Význam Hyperlandu spočívá v jeho schopnosti popularizovat složité technické myšlenky s humorem a představivostí Douglase Adamse a zároveň dokumentovat řadu experimentů a projektů, které ovlivnily další vývoj digitálních médií. Pro badatele i nadšence slouží jako cenný historický záznam raných vizí hypertextu a multimédií.

Pokud chcete film shlédnout, bývá Hyperland dostupný v archivu BBC, na některých videoportálech a v tematických sbírkách o historii internetu a digitálních médií — dohledatelnost se může lišit podle regionu a autorských práv.