Histologie
Histologie se zabývá mikroskopickou anatomií buněk a tkání rostlin a živočichů, zejména tkání. Je součástí cytologie a základním nástrojem biologie a medicíny.
Histologie se obvykle provádí tak, že se buňky a tkáně zkoumají pod světelným nebo elektronovým mikroskopem. Tkáň musí být předem speciálně připravena.
Obarvený histologický vzorek vložený mezi skleněné mikroskopické sklíčko a krycí sklíčko, upevněný na stolku světelného mikroskopu.
Mikroskopický pohled na histologický vzorek lidské plicní tkáně obarvený hematoxylinem a eozinem.
Barvení dýchacích cest potkana Massonovým trichromem. Pojivová tkáň je obarvena modře, jádra jsou obarvena tmavě červeně/fialově a cytoplazma je obarvena červeně/růžově.
Kresba Purkyňových buněk (A) a granulových buněk (B) z holubího mozečku od Santiaga Ramóna y Cajala, 1899. Instituto Santiago Ramón y Cajal, Madrid, Španělsko.
Mikrofotografie histologického řezu lidské kůže připraveného pro přímou imunofluorescenci pomocí protilátky anti-IgA. Ložiska IgA jsou ve stěnách malých povrchových kapilár (žluté šipky). Světle zvlněná zelená oblast nahoře je epidermis, spodní vláknitá oblast je dermis.
Proces
Níže uvedené fáze jsou popsány pouze rámcově. Laboratoře, které provádějí histologii, pracují podle mnohem podrobnějších plánů.
Oprava
Chemická fixativa se používají k ochraně tkáně před rozpadem. Tím se zachová struktura buňky a subcelulárních složek, jako jsou buněčné organely (např. jádro, endoplazmatické retikulum, mitochondrie). Nejběžnějším fixativem pro světelnou mikroskopii je formalín (4% formaldehyd ve fyziologickém roztoku).
Vkládání
Po fixaci se blok tkáně vloží do parafínu. Tím se tkáň udrží a uchová jako blok.
Sekce
Řez se rozřeže na řadu tenkých plátků, z nichž každý se položí na skleněné mikroskopické sklíčko. Stroj, který řezá blok, je mechanická gilotina, kterou lze nastavit tak, aby řezala do hloubky vhodné pro danou tkáň.
Barvení
Barviva jsou barviva, chemické látky používané k tomu, aby byly buňky a tkáně dobře viditelné pod mikroskopem. Existuje mnoho tkáňových barviv a každé z nich má své výhody i nevýhody.
Hematoxylin a eozin (H&E)
Jedná se o nejpoužívanější skvrnu v biologii a medicíně. Hematoxylin barví buněčná jádra a eosin buněčnou cytoplazmu.
Dusičnan stříbrný
Camillo Golgi vyvinul barvení nervových buněk dusičnanem stříbrným. Jeho nápad použil Santiago Ramón y Cajal ve své slavné práci o struktuře mozkové tkáně.
Moderní techniky
Často se používá elektronová i světelná mikroskopie. Ta má své vlastní postupy. Její výhodou je, že dokáže rozlišit věci, které světlo rozlišit nedokáže. Například viry byly poprvé spatřeny elektronovou mikroskopií..
Specializované selektivní barvení pomocí imunologie nebo radioaktivního značení je dnes již rutinní záležitostí. Výhodou použití protilátek nebo radioaktivních značek je, že se vážou na specifické druhy molekul. Stále populárnější je značení fluorescenčním barvivem, které se projeví i v případě, že je obarvena jen malá část buňky. Imunoinfluorescence je název této konkrétní techniky.
Otázky a odpovědi
Otázka: Co je to histologie?
Odpověď: Histologie je studium mikroskopické anatomie buněk a tkání rostlin a živočichů.
Otázka: Na co se histologie zaměřuje?
Odpověď: Histologie se zaměřuje na tkáně, i když je také součástí cytologie.
Otázka: Proč je histologie považována za základní nástroj v biologii a medicíně?
Odpověď: Histologie je považována za základní nástroj v biologii a medicíně, protože umožňuje vědcům a lékařům pochopit strukturu a funkci tkání na mikroskopické úrovni.
Otázka: Jaká je obvyklá metoda provádění histologických studií?
Odpověď: Obvyklá metoda provádění histologických studií spočívá v pozorování buněk a tkání pod světelným nebo elektronovým mikroskopem.
Otázka: Jaký význam má příprava tkáně v histologii?
Odpověď: Příprava tkáně je v histologii důležitá, protože umožňuje vědcům získat jasný a přesný obraz tkáně pod mikroskopem.
Otázka: Jaký význam má v histologii světelný a elektronový mikroskop?
Odpověď: Úkolem světelného a elektronového mikroskopu v histologii je zvětšit studované tkáně a buňky, aby se daly lépe zobrazit a analyzovat.
Otázka: Jak histologie přispěla k poznání biologie a medicíny?
Odpověď: Histologie významně přispěla k pochopení biologie a medicíny tím, že umožnila vědcům a lékařům studovat strukturu a funkci tkání na mikroskopické úrovni, včetně diagnostiky a léčby nemocí.
