Anglo-fríské jazyky: angličtina a fríština — definice a vývoj

Anglo-fríské jazyky: definice, historie a vývoj angličtiny a fríštiny — zvukové změny, klasifikace a teorie severomořské germánštiny pro studenty i jazykové nadšence.

Autor: Leandro Alegsa

Anglo-fríské jazyky jsou západogermánské jazyky, mezi něž patří angličtina a fríština. Od ostatních západogermánských jazyků se liší řadou společných zvukových a tvaroslovných změn, které je v minulosti oddělovaly jako samostatnou podskupinu. Jedná se o starší klasifikaci, v rámci které se germánské jazyky tradičně dělily například na anglo‑fríské jazyky a jazyky jako němčina.

Původ a historický vývoj

Anglo‑fríské jazykové rysy vznikly v raném středověku, kdy se západogermánská mluvená obdobím od pozdní doby stěhování národů diferencovala. Z anglo‑fríské větve se postupně vyvinula stará angličtina (Old English) na britských ostrovech a stará fríština (Old Frisian) na pobřeží Severního moře (dnešní Fríské ostrovy a přilehlé oblasti Nizozemska a Německa). Tyto rané podoby sdílely množství inovací, které je odlišují od ostatních západogermánských dialektů.

Charakteristické jazykové rysy

  • Anglo‑fríské "brightening" (přední posun samohlásky): v některých kontextech docházelo k přednímu posunu vokálu /a/ směrem k /æ/ v anglicko‑fríštině, což je jedna z charakteristických změn rozlišujících tuto skupinu od ostatních germánských jazyků.
  • Ingvaeonský (severomořský) nosový zákon (Ingvaeonic nasal spirant law): zjednodušeně řečeno, v některých pozicích docházelo k vypadnutí nosové souhlásky před siflanty (frikativy). Jako ilustrační příklad se často uvádí anglické us (stará angličtina úz) oproti německému uns, kde v angličtině n zaniklo.
  • Další společné inovace se týkaly změn v souhláskovém systému a flexi, které postupně vedly k odlišným tvaroslovným systémům staré angličtiny a staré fríštiny ve srovnání s ostatními západogermánskými jazyky.

Geografické rozšíření a současný stav

Původní oblasti anglo‑frísky příbuzných dialektů ležely podél pobřeží Severního moře; z té doby vznikla v Anglii angličtina a v přidružených oblastech fríština. Dnes je angličtina jedním z nejrozšířenějších světových jazyků, zatímco fríština představuje malou skupinu příbuzných jazyků rozšířených především v nizozemské provincii Friesland a v přímořských oblastech Německa (různé fríštinské varietty: západní, severní a východní/saterlandská fríština). Fríština má dohromady řádově desítky až stovky tisíc mluvčích (záleží na varietě) a ve své oblasti má statut menšinového jazyka a kulturního dědictví.

Klasifikace: Anglo‑fríské jazyky vs. severomořská germánština

Od 60. let 20. století se v lingvistice ujal model, podle něhož bylo výhodnější mluvit o širší skupině nazývané „severomořská germánština“ (Ingvaeonic, anglicky North Sea Germanic). Ta zahrnuje jazyky a dialekty, které obývaly pobřeží Severního moře (např. starou angličtinu, starou fríštinu a další nízkogermánské oblasti) a které sdílely řadu společných inovací. Tento pohled považuje společné rysy za důsledky geografického kontaktu a společného vývoje, spíše než za izolovanou formální podskupinu.

Vzájemné vztahy a význam

Angličtina a fríština jsou navzájem blíže než většina ostatních germánských jazyků, což z fríštiny činí jednoho z nejbližších žijících příbuzných angličtiny. Zároveň se ale moderní angličtina silně proměnila vlivy staronorštiny (více než jedny skandinávské vlivy), normanštiny (románský vliv) a později celosvětovým rozšířením, takže při povrchovém srovnání jsou rozdíly značné. Pro historickou a komparativní lingvistiku mají anglo‑fríské rysy velký význam, protože pomáhají rekonstruovat rané fáze germánských jazyků a pochopit jazykový kontakt podél pobřeží Severního moře.

Anglo‑fríská klasifikace tak shrnuje soubor historických, zvukových a morfologických inovací sdílených angličtinou a fríštinou, přičemž přesné členění a interpretace těchto podobností jsou předmětem odborných diskuzí a aktualizací v souvislosti s novými lingvistickými výzkumy.

 

Otázky a odpovědi

Otázka: Jaké jsou anglo-fríské jazyky?


Odpověď: Anglo-fríské jazyky jsou západogermánské jazyky, mezi které patří anglicky (nebo anglicky) a frísky.

Otázka: Jak se anglo-fríské jazyky liší od ostatních západogermánských jazyků?


Odpověď: Anglo-fríské jazyky se od ostatních západogermánských jazyků liší řadou zvukových změn.

Otázka: Jaká je klasifikace germánských jazyků?


Odpověď: Stará klasifikace germánských jazyků je následující: anglo-fríské jazyky a germánské jazyky (např. němčina).

Otázka: Jaký je nový model klasifikace germánských jazyků?


Odpověď: Přibližně od 60. let 20. století je nový model takový, že existoval jazyk zvaný severomořská germánština, který zahrnoval všechny tyto jazyky.

Otázka: Jaký je rozdíl mezi starým a novým modelem klasifikace germánských jazyků?


Odpověď: Starý model dělil germánské jazyky na anglo-fríské jazyky a germánské jazyky (jako je němčina), zatímco podle nového modelu existoval jazyk zvaný severomořská germánština, který zahrnoval všechny tyto jazyky.

Otázka: Které jazyky patří do anglo-fríských jazyků?


Odpověď: Mezi anglo-fríské jazyky patří angličtina a fríština.

Otázka: Čím se anglo-fríské jazyky liší od ostatních západogermánských jazyků?


Odpověď: Anglo-fríské jazyky se od ostatních západogermánských jazyků liší řadou zvukových změn.


Vyhledávání
AlegsaOnline.com - 2020 / 2025 - License CC3