Andělika (Angelica) – rod asi 50 druhů vysokých bylin z čeledi miříkovitých

Andělika (Angelica) – popis asi 50 druhů vysokých bylin z čeledi miříkovitých, dorůstajících 1–3 m, s velkými listy a nápadnými bílými či zelenobílými deštníkatými květy.

Angelica je rod asi 50 druhů vysokých dvouletých a vytrvalých bylin z čeledi Apiaceae, které pocházejí z mírných a subarktických oblastí severní polokoule a zasahují až na Island a do Laponska. Dorůstají výšky 1-3 m, mají velké dvouřadé listy a velké složené deštníky bílých nebo zelenobílých květů.

Popis

Rostliny rodu Angelica mají robustní, často duté lodyhy, které u jednotlivých druhů mohou být hladké nebo jemně rýhované. Listy jsou střídavé, velké a zpeřené (často dvakrát až třikrát zpeřené), s dlouhými řapíky. Květy jsou drobné, uspořádané v charakteristických složených okolících (deštníky), obvykle bílé, zelenobílé nebo nažloutlé. Plodem je dvoudílný tvrdoklíček (schizokarp) s výraznými žeberky; semena jsou bohatá na éterické oleje a pryskyřice.

Rozšíření a stanoviště

Rod je rozšířen po celé severní polokouli — v Evropě, Asii a Severní Americe — především v mírných až subarktických oblastech. Typickým stanovištěm jsou vlhké louky, břehy potoků a řek, rašeliniště, okraje lesů a příkopy. Některé druhy jsou přizpůsobeny pobřežním nebo horským podmínkám.

Známé druhy

• Angelica archangelica – tzv. anglická nebo zahradní andělika, nejpoužívanější druh v kuchyni a farmacii.
• Angelica sylvestris – lesní andělika, běžná v Evropě.
• Angelica atropurpurea – severoamerická druh s tmavšími lodyhami.
• Angelica dahurica – asijský druh využívaný v tradiční čínské medicíně.

Pěstování a rozmnožování

Andělika se pěstuje ze semen nebo dělením oddenků. Preferuje vlhké, humózní a propustné půdy s dostatkem živin a snese polostín až plné slunce. U většiny druhů je běžný dvouletý cyklus: první rok vytvoří velkou listovou růžici, druhý rok vykvete a poté často odumírá po vysemenění. Semena je vhodné vysévat buď na podzim (přirozená stratifikace), nebo na jaře po předchozím vychladnutí. Při pěstování na zahradě je třeba počítat s prostorovou náročností (rostliny 1–3 m).

Využití

Kuchyňské použití: U Angelica archangelica se po obroušení často používají nať, řapíky i kořen. Mladé řapíky se mohou kandovat (sladká pochoutka „angelica“), používají se k ochucení likérů, likérních směsí a některých alkoholických nápojů (historicky v některých bylinných likérech). Semena a kořeny se využívají jako koření.

Farmaceutické a lidové použití: Andělika obsahuje silice, coumariny a další pryskyřičné látky. Tradičně se používá jako karminativum, tonikum, proti nadýmání a při potížích s trávením; extrakty se uplatňovaly i při respiračních potížích jako expektorans. V moderním použití se využívají zejména esenciální oleje v aromaterapii a parfumerii.

Bezpečnost a kontraindikace

Rostliny rodu Angelica obsahují furanokumariny, které u citlivých jedinců mohou způsobit fototoxickou reakci kůže (po kontaktu s mízou rostliny a následném vystavení slunečnímu záření vzniká podráždění a puchýře). Některé druhy mohou mít i jiné toxické látky; proto se nedoporučuje konzumace většího množství syrových částí bez tepelné úpravy a bez znalosti druhu. Těhotné a kojící ženy a osoby užívající léky citlivé na interakce s bylinnými látkami by měly před použitím konzultovat lékaře nebo fytoterapeuta.

Ekologický význam a ochrana

Andělika je důležitou rostlinou pro opylovače — květy přitahují včely, vosy, čmeláky a různé drobné brouky. V některých oblastech jsou vybrané druhy ohrožené v důsledku ztráty stanovišť nebo nadměrného sběru dobytkem a lidmi. Při sběru z volné přírody je vhodné dbát na udržitelnost a místní předpisy.

Upozornění: Informace v tomto textu slouží k orientaci; při použití anděliky k léčebným účelům nebo jako potravinářské suroviny se poraďte s odborníkem.

Hledání podle dopisu