Guayana Esequiba
Guayana Esequiba je název oblasti, kterou si Venezuela nárokuje na západě Guyany. Její rozloha je 159 500 km². Pro Guyanu se tato oblast dělí na šest správních oblastí: Barima-Waini, Cuyuni-Mazaruni, Pomeroon-Supenaam, Potaro-Siparuni, Upper Takutu-Upper Essequibo a Essequibo Islands-West Demerara.
Španělsko vzneslo svůj první nárok na tuto oblast ve zprávě z 10. července 1788:
Bylo zjištěno, že jižní pobřeží Orinoka od bodu Barima, 20 mil více či méně do vnitrozemí, až po potok Curucima, je nízko položené a bažinaté, a proto se celé toto území považuje za neužitečné, protože se na něm nachází jen velmi málo úrodné půdy a téměř žádné savany a pastviny, a proto se k němu nepřihlíží; a tak se za hlavní základnu vezme zmíněný potok Curucima nebo bod řetězu a hřebene ve velkém rameni Imataky, pomyslná čára se povede na jih a jihovýchod po svazích stejnojmenného hřebene, který protínají řeky Aguire, Arature a Amacuro a další, ve vzdálenosti 20 mil, přímo ke Cuyuni; odtud bude pokračovat k řekám Masaruni a Essequibo, rovnoběžně s prameny řek Berbis a Surinama; to je směrová linie trasy, kterou musí sledovat nové osady a navrhované základy.
V roce 1840 si Venezuela nárokovala celou Guyanu západně od řeky Essequibo - 62 % tehdejší Britské Guyany. Velká Británie a Venezuela se po většinu 19. století přely o hranici mezi Britskou Guyanou a Venezuelou. Dne 21. února 1881 navrhla Venezuela v nótě lordu Grenvillovi, tehdejšímu ministru zahraničních věcí Velké Británie, hraniční čáru, která by vycházela z bodu ležícího jednu míli severně od řeky Moruka, vedla odtud na západ k 60. poledníku a podél něj na jih. Tím by okres Barima připadl Venezuele. Venezuelská vláda ve věci, kterou předložila arbitrážnímu tribunálu, změnila svůj nárok na okrsek západně od Essequibo a tvrdila, že hranice by měla vést od ústí řeky Moruka na jih k řece Cuyuni, poblíž místa, kde se stýká s řekou Mazaruni, a pak podél východního břehu Essequibo k brazilské hranici. Británie a Venezuela přijaly rozhodnutí tribunálu v roce 1899.
Venezuela tuto otázku znovu otevřela v roce 1962, čtyři roky předtím, než Guyana získala nezávislost na Velké Británii. Na schůzce v Ženevě v roce 1966 se obě země dohodly, že si vyslechnou nápady zástupce generálního tajemníka OSN ohledně způsobů mírového řešení sporu. Mezi oběma zeměmi a zástupcem generálního tajemníka stále probíhají diplomatické kontakty.
Při uznání nezávislosti Guyany 26. května 1966 Venezuela uvedla:
Venezuela uznává jako území nového státu území, které se nachází na východě pravého břehu řeky Essequibo, a znovu před novým státem a před mezinárodním společenstvím opakuje, že si výslovně vyhrazuje svá práva územní svrchovanosti nad celou oblastí nacházející se na západním břehu výše uvedené řeky. Území Guyany a Essequibo, nad nímž si Venezuela výslovně vyhrazuje svrchovaná práva, je tedy na východě ohraničeno novým státem Guyana, a to střední linií řeky Essequibo, počínaje jejím pramenem až po její ústí do Atlantského oceánu.
Na venezuelských mapách z roku 1970 je celá oblast od východního břehu řeky Essequibo včetně ostrovů na řece označena jako venezuelské území. Na některých mapách je západní oblast Essequibo nazývána "zónou rekultivace".
Venezuela si nárokuje regiony 1, 2, 5, 7, 8 a 10, tedy 62 % Guyany.
Mapa zobrazující: * krajní hranici, na kterou si činí nárok Velká Británie* současnou hranici (přibližně) a* krajní hranici, na kterou si činí nárok Venezuela
Otázky a odpovědi
Otázka: Jak se jmenuje oblast, kterou si Venezuela nárokuje na západě Guayany?
Odpověď: Venezuela nazývá tuto oblast Guayana Esequiba.
Otázka: Jak velkou rozlohu má tento region?
Odpověď: Tato oblast má rozlohu 159 500 km2.
Otázka: Jak je tato oblast rozdělena pro Guyanu?
Odpověď: Pro Guyanu se tato oblast dělí na šest správních oblastí - Barima-Waini, Cuyuni-Mazaruni, Pomeroon-Supenaam, Potaro-Siparuni, Upper Takutu-Upper Essequibo a Essequibo Islands-West Demerara.
Otázka: Kdy Španělsko poprvé vzneslo nárok na tuto oblast?
Odpověď: Španělsko vzneslo svůj první nárok na tuto oblast ve zprávě z 10. července 1788.
Otázka: Co si Venezuela původně nárokovala v roce 1840?
Odpověď: V roce 1840 si Venezuela nárokovala celou Guyanu západně od řeky Essequibo - 62 % území tehdejší Britské Guyany.
Otázka: Jakou hraniční linii navrhla Venezuela v roce 1881?
Odpověď: V roce 1881 Venezuela navrhla hraniční čáru, která by vycházela z bodu ležícího jednu míli severně od řeky Moruka a vedla odtud na západ k 60. poledníku a pokračovala na jih podél tohoto poledníku. Tím by okres Barima připadl Venezuele.
Otázka: Jaké dohody bylo dosaženo mezi Velkou Británií a Venezuelou v roce 1899?
Odpověď: Británie a Venezuela přijaly v roce 1899 rozhodnutí arbitrážního tribunálu týkající se jejich hraničního sporu o Britskou Guyanu a venezuelské území.