Andamanské moře nebo Barmské moře je vodní plocha na jihovýchodě Bengálského zálivu. Nachází se jižně od Barmy, západně od Thajska a východně od Andamanských ostrovů v Indii. Je součástí Indického oceánu.
Moře bylo využíváno k rybolovu a přepravě zboží mezi pobřežními zeměmi. Jeho korálové útesy a ostrovy jsou oblíbené pro cestovní ruch. Mnoho budov bylo vážně poškozeno zemětřesením a tsunami v Indickém oceánu v roce 2004.
Průměrná hloubka moře je asi 1 000 metrů. Severní a východní části jsou mělčí než 180 metrů (600 stop) kvůli nánosům bahna, které ukládá řekaIrrawaddy. Tato hlavní řeka se vlévá do moře ze severu přes Barmu. Západní a centrální oblasti jsou hluboké 900-3 000 metrů (3 000-10 000 stop). Méně než 5 % moře je hlubší než 3 000 metrů (10 000 stop). V systému podmořských údolí východně od Andamansko-nikobarského hřbetu je hloubka větší než 4 000 metrů (13 200 stop). Mořské dno je pokryto oblázky, štěrkem a pískem.
Poloha, hranice a hlavní rysy
Andamanské moře leží mezi pevninou jihovýchodní Asie na východě a Andamanskými a Nikobarskými ostrovy na západě. Na severu navazuje na Bengálský záliv. Hlavní pobřežní státy a území obklopující moře jsou Barm a Thajsko, u západních okrajů se nachází indické Andamanské ostrovy. Moře má mnoho zálivů, ostrůvků a korálových soustav, které výrazně ovlivňují místní mořskou dopravu i ekologii.
Hloubka, dno a hydrodynamika
Průměrná hloubka kolem 1 000 m a výrazné hloubkové rozdíly mezi okrajovými mělčinami a centrální propastí určují charakter moře. Severní a východní části, protkávané sedimenty přinášenými z velkých povodí (zejména řekami), jsou mělčí a často zakalené. Západní a centrální oblasti dosahují hloubek až 3 000 m, místy přes 4 000 m v příkopových systémech východně od Andamansko-nikobarského hřbetu.
Místní proudy jsou výrazně ovlivněny monzuny: během jihozápadního monzunu (letní období) převládá jiný směr a síla proudů než v období severozápadního monzunu (zimní období). Silné sezónní proudy, přílivy a výtoky i přítok sladké vody od řek ovlivňují teplotu, slanost a produktivitu vod.
Korálové útesy, pobřežní ekosystémy a biodiverzita
Andamanské moře patří mezi oblasti s bohatou tropickou biodiverzitou. Najdeme zde fringingové korálové útesy, šelfové i pásmové útesy, rozsáhlé mangrovové porosty a lužní porosty mořských trav (seagrassy), které slouží jako důležitá výchova pro ryby a korýše.
Korálové společenstva hostí mnoho druhů ryb, bezobratlých a korálů (jak tvrdých, tak měkkých). Díky průzračnějším vodám kolem ostrovů jsou oblasti populární pro potápění a šnorchlování. Nicméně v oblastech s velkým přítokem sedimentu je růst korálů omezený.
Lidské využití a hospodářský význam
- Rybolov: Andamanské moře je zdrojem místního i komerčního rybolovu (kůra, krevety, tuňáci a další druhy).
- Doprava: V moři vedou důležité námořní trasy mezi jihozápadní Asií a oblastmi jihovýchodní Asie; přístavy na pobřeží slouží jak místní, tak přeshraniční dopravě.
- Turismus: Ostrovy a korálové útesy přitahují potápěče a rekreační turisty (např. thajská pobřeží a ostrovy jsou turisticky významné).
Ohrožení a ochrana
Korálové ekosystémy a pobřežní oblasti čelí několika hrozbám: nadměrnému rybolovu včetně destruktivních technik, znečištění z pobřežního rozvoje, erozi a sedimentaci z přítoků, změně klimatu a souvisejícímu bělání korálů, a riziku ropných skvrn z námořní dopravy. V minulosti i současnosti jsou v některých oblastech zaznamenány negativní dopady na populace ryb a zdravotní stav útesů.
Reakce zahrnují vyhlášení mořských chráněných oblastí, omezení některých rybolovných technik, programy obnovy korálů a mezinárodní spolupráci mezi státy pobřežními k ochraně migrujících druhů a udržení rybolovných zdrojů.
Tsunami 2004 a následky
Silné zemětřesení a následné tsunami v roce 2004 těžce zasáhly pobřežní oblasti Andamanského moře; mnoho osad, turistických zařízení a ekosystémů bylo poškozeno. Po katastrofě následovaly rekonstrukční práce, zlepšení včasných výstražných systémů a větší důraz na odolnost pobřežních komunit a ekosystémů.
Souhrn
Andamanské moře je strategicky i ekologicky důležitou oblastí Indického oceánu: kombinace bohaté biodiverzity, významných rybolovných zdrojů a turistického potenciálu ji činí cennou, ale současně zranitelnou. Ochrana korálových útesů, udržitelné řízení rybolovu a mezinárodní spolupráce jsou klíčové pro zachování jeho hodnot pro budoucí generace.
