Andamanské moře (Barmské moře): poloha, hloubka a korálové útesy

Andamanské (Barmské) moře: průvodce polohou, hloubkou a úchvatnými korálovými útesy — ideální pro potápění, rybolov a cestovní ruch.

Autor: Leandro Alegsa

Map of Andaman Sea

Andamanské moře nebo Barmské moře je vodní plocha na jihovýchodě Bengálského zálivu. Nachází se jižně od Barmy, západně od Thajska a východně od Andamanských ostrovů v Indii. Je součástí Indického oceánu.

Moře bylo využíváno k rybolovu a přepravě zboží mezi pobřežními zeměmi. Jeho korálové útesy a ostrovy jsou oblíbené pro cestovní ruch. Mnoho budov bylo vážně poškozeno zemětřesením a tsunami v Indickém oceánu v roce 2004.

Průměrná hloubka moře je asi 1 000 metrů. Severní a východní části jsou mělčí než 180 metrů (600 stop) kvůli nánosům bahna, které ukládá řekaIrrawaddy. Tato hlavní řeka se vlévá do moře ze severu přes Barmu. Západní a centrální oblasti jsou hluboké 900-3 000 metrů (3 000-10 000 stop). Méně než 5 % moře je hlubší než 3 000 metrů (10 000 stop). V systému podmořských údolí východně od Andamansko-nikobarského hřbetu je hloubka větší než 4 000 metrů (13 200 stop). Mořské dno je pokryto oblázky, štěrkem a pískem.

Poloha, hranice a hlavní rysy

Andamanské moře leží mezi pevninou jihovýchodní Asie na východě a Andamanskými a Nikobarskými ostrovy na západě. Na severu navazuje na Bengálský záliv. Hlavní pobřežní státy a území obklopující moře jsou Barm a Thajsko, u západních okrajů se nachází indické Andamanské ostrovy. Moře má mnoho zálivů, ostrůvků a korálových soustav, které výrazně ovlivňují místní mořskou dopravu i ekologii.

Hloubka, dno a hydrodynamika

Průměrná hloubka kolem 1 000 m a výrazné hloubkové rozdíly mezi okrajovými mělčinami a centrální propastí určují charakter moře. Severní a východní části, protkávané sedimenty přinášenými z velkých povodí (zejména řekami), jsou mělčí a často zakalené. Západní a centrální oblasti dosahují hloubek až 3 000 m, místy přes 4 000 m v příkopových systémech východně od Andamansko-nikobarského hřbetu.

Místní proudy jsou výrazně ovlivněny monzuny: během jihozápadního monzunu (letní období) převládá jiný směr a síla proudů než v období severozápadního monzunu (zimní období). Silné sezónní proudy, přílivy a výtoky i přítok sladké vody od řek ovlivňují teplotu, slanost a produktivitu vod.

Korálové útesy, pobřežní ekosystémy a biodiverzita

Andamanské moře patří mezi oblasti s bohatou tropickou biodiverzitou. Najdeme zde fringingové korálové útesy, šelfové i pásmové útesy, rozsáhlé mangrovové porosty a lužní porosty mořských trav (seagrassy), které slouží jako důležitá výchova pro ryby a korýše.

Korálové společenstva hostí mnoho druhů ryb, bezobratlých a korálů (jak tvrdých, tak měkkých). Díky průzračnějším vodám kolem ostrovů jsou oblasti populární pro potápění a šnorchlování. Nicméně v oblastech s velkým přítokem sedimentu je růst korálů omezený.

Lidské využití a hospodářský význam

  • Rybolov: Andamanské moře je zdrojem místního i komerčního rybolovu (kůra, krevety, tuňáci a další druhy).
  • Doprava: V moři vedou důležité námořní trasy mezi jihozápadní Asií a oblastmi jihovýchodní Asie; přístavy na pobřeží slouží jak místní, tak přeshraniční dopravě.
  • Turismus: Ostrovy a korálové útesy přitahují potápěče a rekreační turisty (např. thajská pobřeží a ostrovy jsou turisticky významné).

Ohrožení a ochrana

Korálové ekosystémy a pobřežní oblasti čelí několika hrozbám: nadměrnému rybolovu včetně destruktivních technik, znečištění z pobřežního rozvoje, erozi a sedimentaci z přítoků, změně klimatu a souvisejícímu bělání korálů, a riziku ropných skvrn z námořní dopravy. V minulosti i současnosti jsou v některých oblastech zaznamenány negativní dopady na populace ryb a zdravotní stav útesů.

Reakce zahrnují vyhlášení mořských chráněných oblastí, omezení některých rybolovných technik, programy obnovy korálů a mezinárodní spolupráci mezi státy pobřežními k ochraně migrujících druhů a udržení rybolovných zdrojů.

Tsunami 2004 a následky

Silné zemětřesení a následné tsunami v roce 2004 těžce zasáhly pobřežní oblasti Andamanského moře; mnoho osad, turistických zařízení a ekosystémů bylo poškozeno. Po katastrofě následovaly rekonstrukční práce, zlepšení včasných výstražných systémů a větší důraz na odolnost pobřežních komunit a ekosystémů.

Souhrn

Andamanské moře je strategicky i ekologicky důležitou oblastí Indického oceánu: kombinace bohaté biodiverzity, významných rybolovných zdrojů a turistického potenciálu ji činí cennou, ale současně zranitelnou. Ochrana korálových útesů, udržitelné řízení rybolovu a mezinárodní spolupráce jsou klíčové pro zachování jeho hodnot pro budoucí generace.

Flora

V pobřežních oblastech Andamanského moře rostou mangrovové lesy a louky s mořskou trávou. Kořeny mangrovníků zachycují půdu a sedimenty. Poskytují úkryt a jsou líhní ryb a drobných vodních organismů. Jejich těla chrání pobřeží před větrem a vlnami. Jejich detrit je součástí vodního potravního řetězce.

Dalšími důležitými zdroji živin v Andamanském moři jsou mořská tráva a bahnité dno lagun a pobřežních oblastí. Mnoho vodních druhů se denně nebo v určitých fázích svého životního cyklu přesouvá z mořské trávy a do ní.

Fauna

Mořské vody podél Malajského poloostrova podporují růst měkkýšů. Žije zde asi 280 druhů jedlých ryb ze 75 čeledí. Z toho 232 druhů (69 čeledí) se vyskytuje v mangrovech a 149 druhů (51 čeledí) žije v mořské trávě. Na obou místech je společných 101 druhů. V moři žije také mnoho zranitelných druhů živočichů, včetně dugonga, několik druhů delfínů, například delfín irrawadský, a čtyři druhy mořských želv: kriticky ohrožené želvy kožnatka a želva ostřížovec a ohrožené želvy zelenavá a želva ovíjivá. V Andamanském moři žije pouze asi 150 dugongů, kteří jsou roztroušeni mezi provinciemi Ranong a Satun.

Přízračný praporčík (Heniochus pleurotaenia), Similanské ostrovy, ThajskoZoom
Přízračný praporčík (Heniochus pleurotaenia), Similanské ostrovy, Thajsko

DugongZoom
Dugong

Sopečná činnost

Východně od hlavní skupiny Velkých Andamanských ostrovů se nachází ostrov Barren. Barren Island je jedinou v současnosti aktivní sopkou spojenou s indickým subkontinentem. Tento ostrov-sopka má v průměru 3 km a tyčí se 354 m nad hladinou moře. Její nedávná aktivita začala opět v roce 1991 po téměř 200letém klidném období. Poslední erupce začala 13. května 2008 a stále pokračuje. Sopečný ostrov Narcondam, který se nachází severněji. O jeho činnosti neexistují žádné záznamy.

Erupce sopky Barren Island v roce 1995. Andamanské ostrovy (nahoře) jsou cca. 90 km.Zoom
Erupce sopky Barren Island v roce 1995. Andamanské ostrovy (nahoře) jsou cca. 90 km.

Otázky a odpovědi

Otázka: Co je Andamanské moře?


Odpověď: Andamanské moře neboli Barmské moře je vodní plocha na jihovýchodě Bengálského zálivu, který je součástí Indického oceánu.

Otázka: Které země se nacházejí v okolí Andamanského moře?


Odpověď: Andamanské moře leží jižně od Barmy, západně od Thajska a východně od Andamanských ostrovů v Indii.

Otázka: Jaké je hlavní využití Andamanského moře?


Odpověď: Andamanské moře se využívá k rybolovu a přepravě zboží mezi pobřežními zeměmi.

Otázka: Jaké jsou oblíbené turistické atrakce v Andamanském moři?


Odpověď: Korálové útesy a ostrovy v Andamanském moři jsou oblíbené pro turistiku.

Otázka: Jaká událost způsobila škody na budovách v Andamanském moři?


Odpověď: Zemětřesení a tsunami v Indickém oceánu v roce 2004 vážně poškodily mnoho budov v Andamanském moři.

Otázka: Jaká je průměrná hloubka Andamanského moře?


Odpověď: Průměrná hloubka Andamanského moře je asi 1 000 metrů.

Otázka: Jaké je nejhlubší místo Andamanského moře?


Odpověď: V systému podmořských údolí východně od Andamansko-nikobarského hřbetu je hloubka více než 4 000 metrů (13 200 stop).


Vyhledávání
AlegsaOnline.com - 2020 / 2025 - License CC3