Skupina Ananke je skupina Jupiterových měsíců. Jsou to retrográdní nesférické měsíce, které se pohybují po podobných drahách jako Ananke a mohou mít společný původ.
Jejich polohové osy (vzdálenosti od Jupiteru) se pohybují mezi 19 300 000 a 22 700 000 km, jejich sklony mezi 145,7° a 154,8° a jejich orbitální excentricity mezi 0,02 a 0,28.
Mezi základní členy patří (od největšího po nejmenší):
Mezinárodní astronomická unie (IAU) vyhrazuje jména končící na -e pro všechny retrográdní měsíce, včetně členů této skupiny.
Charakteristika a dráhy
Členové skupiny Ananke obíhají Jupiter v retrográdním směru (tj. opačném ke směru rotace planety) a vykazují podobné hodnoty poloos, sklonů a excentricit, což naznačuje společnou dynamickou rodinu. Jejich oběžné doby jsou řádově několik let (u nejvzdálenějších členů okolo jednoho až dvou oběhů za dva roky). Jde o tzv. nesférické (irregulární) měsíce – kvůli malé hmotnosti nemají dostatečnou gravitaci k tomu, aby se vytvarovaly do kulatého tvaru.
Původ a vývoj
Nejpravděpodobnějším vysvětlením původu skupiny je zachycení malého tělesa (např. asteroidu) Jupiterem v raných fázích vývoje Sluneční soustavy následovaný jedním nebo více kolizními rozpady, které daly vzniknout menším fragmentům s podobnými drahami. Tato kolizní hypotéza vysvětluje úzké rozložení drah a podobné dynamické vlastnosti jednotlivých členů.
Fyzické vlastnosti
Členové jsou obecně malí a tmaví objekty – jejich průměry jsou v řádu jednotek až desítek kilometrů. Největší člen skupiny, Ananke, má průměr v desítkách kilometrů, zatímco ostatní měsíce jsou výrazně menší. Spektrální pozorování naznačují, že materiál těchto měsíců je převážně tmavý s neutrálními až mírně rudými odstíny, což může svědčit o podobném složení jako u některých typů hlavního pásu planetek.
Objev a pozorování
Většina menších členů skupiny byla objevena od konce 20. století pomocí velkých dalekohledů a citlivých CCD kamer. Jsou velmi slabé a vyžadují dlouhé expozice a přesné sledování pro určení jejich drah. Díky zlepšení instrumentace se průběžně objevují další drobné body, které mohou být přiřazeny ke skupině po ověření jejich drah.
Význam pro planetární vědu
Studium skupin jako je Ananke pomáhá pochopit dynamiku zachycení a kolizních procesů v raných fázích Sluneční soustavy. Tyto měsíce slouží jako „fosilie“ z doby formování planet a poskytují informace o složení a dynamice malých těles v okolí Jupitera.
Poznámky k pojmenování
IAU používá koncovku -e pro pojmenování retrográdních měsíců, takže jména členů této skupiny končí touto samohláskou. Nově objevené měsíce se nejprve označují provizorním katalogovým číslem a později, po potvrzení dráhy, dostanou trvalé jméno v souladu s těmito pravidly.
