Jaderná elektrárna Fukušima I
Jaderná elektrárna Fukušima Daiiči (také nazývaná Fukušima I) je odstavená jaderná elektrárna ve městě Ōkuma v japonské prefektuře Fukušima. Fukušima 1 byla první jadernou elektrárnou, kterou postavila a provozovala pouze společnost Tokyo Electric Power Company (TEPCO).
V březnu 2011 došlo v elektrárně a v některých dalších japonských jaderných zařízeních k mimořádným událostem, které vyvolaly otázky ohledně budoucnosti jaderné energetiky. Po havárii v jaderné elektrárně Fukušima snížila Mezinárodní agentura pro energii svůj odhad další jaderné výrobní kapacity, která má být vybudována do roku 2035, na polovinu.
Během havárie v japonské jaderné elektrárně Fukušima v roce 2011 byly výbuchem poškozeny tři jaderné reaktory.
Jaderné reaktory
Jaderné reaktory pro bloky 1, 2 a 6 dodala společnost General Electric, reaktory pro bloky 3 a 5 společnost Toshiba a pro blok 4 společnost Hitachi. Architektonický návrh pro bloky společnosti General Electric vypracovala firma Ebasco. Veškeré stavební práce provedla společnost Kajima. Od září 2010 je blok 3 poháněn palivem MOX|smíšené oxidové palivo (MOX). Bloky 1-5 měly/mají ochrannou konstrukci typu Mark 1 (torus ve tvaru žárovky), blok 6 má ochrannou konstrukci typu Mark 2 (nad/pod).
Blok 1 je reaktor s vařící vodou (BWR3) o výkonu 439 MW, který byl postaven v červenci 1967. Komerčně začal vyrábět elektřinu 26. března 1971 a jeho odstavení bylo plánováno na březen 2011. Byl poškozen během zemětřesení a tsunami v Sendai v roce 2011. Reaktor měl v době svého vzniku vysokou úroveň atomové a zemětřesné bezpečnosti, nyní je však již zastaralý i neaktuální. Nikdo netušil, že v Japonsku může dojít k tak silnému zemětřesení. Blok 1 byl navržen pro maximální zrychlení zemětřesení 0,18 g (1,74 m/s2 ) a spektrum seismické odezvy založené na zemětřesení v okrese Kern v roce 1952. Všechny bloky byly kontrolovány po zemětřesení v Mijagi v roce 1978, kdy seismické zrychlení země činilo 0,125 g (1,22 m/s2 ) po dobu 30 sekund, ale nebylo zjištěno žádné poškození kritických částí reaktoru.
Jednotka | Typ | Nejdřív šla atomicky "kritická | Vyrobená elektrická energie | Reaktor dodává | Navrhl | Postaveno společností |
Fukušima I - 1 | BWR-3 | říjen 1970 | 460 MW | General Electric | Ebasco | Kajima |
Fukušima I - 2 | BWR-4 | 18. července 1974 | 784 MW | General Electric | Ebasco | Kajima |
Fukušima I - 3 | BWR-4 | 27. března 1976 | 784 MW | Toshiba | Toshiba | Kajima |
Fukušima I - 4 | BWR-4 | 12. října 1978 | 784 MW | Hitachi | Hitachi | Kajima |
Fukušima I - 5 | BWR-4 | 18. dubna 1978 | 784 MW | Toshiba | Toshiba | Kajima |
Fukušima I - 6 | BWR-5 | 24. října 1979 | 1 100 MW | General Electric | Ebasco | Kajima |
Fukušima I - 7 (plánované) | ABWR | říjen 2016 | 1 380 MW | |||
Fukušima I - 8 (plánované) | ABWR | říjen 2017 | 1 380 MW |
Typický kontejnment typu BWR Mark I, který se používá v blocích 1 až 5.
2011 Jaderná katastrofa ve Fukušimě
Viz také: Jaderná katastrofa ve Fukušimě
V březnu 2011, krátce po zemětřesení a tsunami v Sendai, japonská vláda vykázala lidi z okolí elektrárny a zahájila místní nouzové zákony ve Fukušimě I. Rjohei Šiomi z japonské rady pro jadernou bezpečnost se obával možnosti roztavení prvního bloku. Následující den hlavní tajemník kabinetu Yukio Edano uvedl, že částečné roztavení třetího bloku je "vysoce pravděpodobné".
Skupina Nuclear Engineering International oznámila, že bloky 1, 2 a 3 byly automaticky odstaveny. Bloky 4, 5 a 6 již byly odstaveny kvůli údržbě. Záložní generátory byly poškozeny tsunami; nejprve se spustily, ale po hodině se zastavily.
Japonská vláda uvedla, že při problémech s chlazením došlo k poruše záložních dieselových generátorů a k jaderné havárii. Chlazení je nutné k odvádění rozpadového tepla i po odstavení elektrárny, a to kvůli dlouhodobým atomovým reakcím. Stovky japonských vojáků prý na místo vozily generátory a baterie.
Hlášení o poškození reaktoru a generátorů (09.53 UTC, 16. 3. 2011)
Poté, co se porouchala čerpadla záložních dieselových generátorů, se asi po osmi hodinách vybily nouzové baterie. Na místo byly vyslány baterie z jiných jaderných elektráren a během 13 hodin dorazily mobilní elektrické a dieselové generátory, ale práce na připojení přenosných generátorů k napájení vodních čerpadel ještě 12. března v 15:04 pokračovaly. Dieselové generátory by se za normálních okolností připojovaly pomocí spínacích zařízení v suterénních prostorách budov elektrárny, které však byly zaplaveny vlnou tsunami.
Údaje odhaduje JAIF (Japan Atomic Industrial Forum).
Stav reaktorů ve 22:00 March 21 JST | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 |
Elektrický výkon (MWe) | 460 | 784 | 784 | 784 | 784 | 1100 |
Typ reaktoru | BWR-3 | BWR-4 | BWR-4 | BWR-4 | BWR-4 | BWR-5 |
Provozní stav při zemětřesení | V provozu | V provozu | V provozu | Výpadek (bez paliva) | Výpadek (plánovaný) | Výpadek (plánovaný) |
Úroveň poškození paliva | 70 % poškozených | 33 % poškozených | Poškozené stránky | Není poškozeno | Není poškozeno | Není poškozeno |
Úroveň poškození primárního kontejnmentu | Není poškozeno | Podezření na poškození | Může být "Nepoškozeno" | Není poškozeno | Není poškozeno | Není poškozeno |
Chladicí systém jádra 1 (ECCS/RHR) | Není funkční | Není funkční | Není funkční | Není nutné | Není nutné, k dispozici je napájení střídavým proudem | Není nutné, k dispozici je napájení střídavým proudem |
Chladicí systém jádra 2 (RCIC/MUWC) | Není funkční | Není funkční | Není funkční | Není nutné | Není nutné | Není nutné |
Úroveň poškození budovy (sekundární ochrana) | Těžce poškozený výbuchem | Lehce poškozeno výbuchem | Těžce poškozený výbuchem | Těžce poškozený výbuchem | Větrací otvory vyvrtané ve střeše | Větrací otvory vyvrtané ve střeše |
Vliv na životní prostředí (měřeno severně od budovy služeb) | 2019 µSv/hodinu v 15:00, 21. března | |||||
Tlaková nádoba, hladina vody | Částečně nebo úplně odkryté palivo | Částečně nebo úplně odkryté palivo | Částečně nebo úplně odkryté palivo | Bezpečné | Bezpečné vypnutí za studena | Bezpečné vypnutí za studena |
Tlaková nádoba, tlak | Stabilní | Neznámý | Neznámý | Bezpečné | Bezpečné | Bezpečné |
Tlak v uzavírací jednotce | Stabilní | Stabilní | Snížení | Bezpečné | Bezpečné | Bezpečné |
Byla do aktivní zóny reaktoru vstříknuta mořská voda? | Pokračování | Pokračování | Pokračování | Není nutné | Není nutné | Není nutné |
Byla do primární ochranné nádoby vstříknuta mořská voda? | Pokračování | Bude rozhodnuto | Pokračování | Není nutné | Není nutné | Není nutné |
Odvzdušnění uzavírací jednotky | Ano, ale dočasně zastaveno | Ano, ale dočasně zastaveno | Ano, ale dočasně zastaveno | Není nutné | Není nutné | Není nutné |
Úroveň poškození vyhořelého paliva | Není známo, uvažuje se o vstřikování vody | Neznámé, 20. března byla provedena injekce mořské vody. | Nízká hladina vody v | Nízká hladina vody v | Chladicí kapacita SFP byla obnovena | Chladicí kapacita SFP byla obnovena |
Poloměr evakuační zóny | 20 km od NPS | |||||
INES | Úroveň 5 (odhaduje japonská agentura NISA a akceptuje ji mezinárodní MAAE); úroveň 6 (odhaduje francouzský jaderný úřad a finské jaderné úřady); de facto úroveň 5 (došlo k porušení ochranné obálky aktivní zóny reaktoru). |
Později byl bezpečnostními systémy odstaven také čtvrtý blok nedaleké jaderné elektrárny Fukušima II. Nyní je k dispozici zdroj energie mimo lokalitu, ale úroveň poškození elektrárny je špatná.
Navrhovaná dlouhodobá bezpečnostní činnost
Bór
Úředníci uvažovali o tom, že by do bazénů s vyhořelým palivem vložili kyselinu boritou, kuličky z bóru nebo karbidu bóru, které by pohlcovaly neutrony, nebo že by je do nich vhodili ze vzduchu. Francie 17. března 2011 dopravila do Japonska 95 tun bóru. Neutrony pohlcuje kyselina boritá, která byla vstřikována do aktivní zóny reaktoru, ale není jasné, zda byl bór také součástí hadic a hasičských vozů při postřiku vyhořelého paliva vodou.
Hrobka sarkofágu a tekutý kov
Agentura Reuters 18. března uvedla, že mluvčí japonské jaderné agentury Hidehiko Nišijama na otázku ohledně pohřbení reaktorů do pískového a betonového hrobu odpověděl: "Toto řešení je v našich hlavách, ale soustředíme se na chlazení reaktorů."
Po černobylské havárii použili pracovníci atomové bezpečnosti na pokrytí elektrárny 1800 tun písku a hlíny. Tím vznikl problém, protože byly tepelnými izolátory a zadržovaly teplo uvnitř. Nejdříve se tedy muselo použít neodpařující se chladivo, například tekutý kov. Poté, co vše vychladne, se vytvoří konstrukce, jako je "sarkofágová hrobka" černobylské jaderné elektrárny.
Vodní věž tokijského hasičského sboru; do Fukušimy byly nasazeny další hasičské vozy "vodní věže".
Důsledky
Havárie v jaderné elektrárně Fukušima Daiči a v dalších jaderných zařízeních vyvolaly otázky ohledně budoucnosti jaderné energetiky. Společnost Platts uvedla, že "krize v japonských jaderných elektrárnách ve Fukušimě přiměla přední země spotřebovávající energii k přezkoumání bezpečnosti jejich stávajících reaktorů a zpochybnila rychlost a rozsah plánovaného rozšiřování po celém světě". V návaznosti na fukušimskou jadernou katastrofu snížila Mezinárodní energetická agentura svůj odhad další jaderné výrobní kapacity, která má být vybudována do roku 2035, na polovinu.