Vlajka Turkmenistánu: symbolika, historie a význam motivů
Vlajka Turkmenistánu: historie a symbolika — pět kobercových vzorů, půlměsíc a hvězdy, zeleno-červené barvy a význam neutrality. Poznej motivy a kmeny.
Vlajka Turkmenistánu byla přijata 24. ledna 2001 jako státní vlajka Turkmenistánu. Často je označována za nejdetailnější státní vlajku na světě.
Vlajka má zelené pole se svislým červeným pruhem u žerdi, v němž je pět kobercových gulů (vzorů používaných při výrobě koberců) položených nad dvěma zkříženými olivovými ratolestmi podobnými těm na vlajce Organizace spojených národů; v horním rohu pole těsně po straně červeného pruhu je bílý ubývající půlměsíc, typický pro turkickou symboliku, a pět bílých pěticípých hvězd.
Zelená a červená barva se na této vlajce objevují proto, že je Turkmeni historicky uctívali. Rostoucí půlměsíc symbolizuje naději země na zářnou budoucnost a hvězdy představují pět provincií (Welayatlar) Turkmenistánu - Ahal, Balkán, Dašhowuz, Lebap a Mary.
Pět tradičních kobercových vzorů podél vlajky představuje pět hlavních kmenů nebo rodů a tvoří motivy státního znaku a vlajky země. Tyto turkmenské kmeny v tradičním pořadí (stejně jako shora dolů) jsou Teke (Tekke), Yomut (Jomud), Arsary (Ersary), Chowdur (Choudur) a Saryk (Saryq). Salyrové (Salor), kmen, který zanikl v důsledku vojenské porážky před novověkem, nejsou zastoupeni, stejně jako několik menších kmenů či podkmenů.
Věnec je jednou z nejpodivnějších částí vlajky, přidaný v rozporu s heraldickými pravidly a narušující kobercový vzor. Byl přidán dodatečně, aby představoval "status trvalé neutrality", který byl přijat Valným shromážděním OSN 12. prosince 1995.
Symbolika podrobněji
Hlavní prvky vlajky nesou vícevrstevný význam:
- Zelené pole – barva spojovaná s islámem a s tradičním turecko-turkmenským dědictvím; symbolizuje také úrodnost a historické kořeny národa.
- Červený pruh s kobercovými guly – červená je tradiční barva uctívaná Turkmeny; kobercové guly jsou rodové/kmenové znaky, které odkazují na bohatou textilní tradici a identitu jednotlivých kmenů.
- Půlměsíc – klasický islámský symbol, zde zároveň obraz naděje a obnovy.
- Pět hvězd – představují pět administrativních provincií (Welayatlar) země a také jednota těchto území.
- Olivové ratolesti / věnec – symbolizují status trvalé neutrality Turkmenistánu, formálně uznaný mezinárodně v polovině 90. let.
Historie a vývoj vlajky
Podoba vlajky vychází z motivů, které se objevovaly v různých variantách po získání nezávislosti na SSSR v roce 1991. Základní kombinace zelené s červeným pruhem a kobercovými vzory byla používána již v raných 90. letech jako výraz národní identity; konečná úprava a zákonné vymezení současného podoby proběhlo začátkem 21. století (oficiální datum přijetí: 24. ledna 2001).
V průběhu 90. let došlo k drobným změnám a doplňkům, přičemž nejvýraznějším prvkem přidaným do kompozice byl právě věnec olivových větví jako odkaz na neutralitu. Autorské údaje o konkrétním tvůrci konečné grafické podoby nejsou v oficiálních pramenech vždy jednoznačně zdokumentovány; design je výsledkem kombinace tradičních vzorů a státních symbolů.
Kobercové guly a etnografický význam
Kobercové guly jsou stylizované vzory, které se tradičně vyskytují na turkmenských vlněných kobercích a kilimech. Každý gul je spojován s určitým rodem nebo kmene, proto jejich umístění na vlajce funguje jako symbol sjednocení nejvýznamnějších turkmenských skupin. Výčet kmenů (shora dolů):
- Teke (Tekke)
- Yomut (Jomud)
- Arsary (Ersary)
- Chowdur (Choudur)
- Saryk (Saryq)
Absence některých kmenů (např. Salyrové) odráží historické proměny populací a konflikty, které některé skupiny oslabily nebo rozptýlily.
Technické a užitkové poznámky
- Neoficiální označení této vlajky často zmiňuje její vysokou míru ornamentality a obtížnost přesné reprodukce zejména kvůli detailním kobercovým vzorům.
- Vedle státní vlajky existují i varianty (např. prezidentská standarta či vojenské prapory), které mohou obsahovat další symboly nebo zlaté ozdobné prvky.
- Vlajka se běžně používá při státních slavnostech, mezinárodních akcích a na veřejných budovách; kvůli bohatému ornamentu je pro běžné použití často potřeba sjednodit reprodukci ve výrobě.
Kritika a vnímání
Někteří heraldici a odborníci na vlajky kritizují přítomnost věnce i velmi složitých kobercových motivů jako neslučitelných s principy jednoduchosti a snadné rozpoznatelnosti, které jsou obvykle považovány za žádoucí u státních symbolů. Na druhé straně zastánci argumentují, že vlajka věrně odráží kulturní dědictví a etnickou strukturu Turkmenistánu a že detailní motivy jsou důležitou částí národní identity.
Celkově vlajka Turkmenistánu kombinuje náboženské, historické i etnografické prvky tak, aby vytvořila jedinečný a silně symbolický státní znak.
Otázky a odpovědi
Otázka: V jakém poměru je vlajka Turkmenistánu?
Odpověď: Vlajka Turkmenistánu byla 24. ledna 2001 přijata v poměru 2:3 jako státní vlajka, ačkoli 19. února 1992 byla přijata v poměru 1:2. Vlajka Turkmenistánu je v poměru 2:3.
Otázka: Jaké barvy jsou na vlajce Turkmenistánu?
Odpověď: Vlajka Turkmenistánu má zelené pole se svislým červeným pruhem u horního okraje.
Otázka: Jaké symboly se na vlajce nacházejí?
Odpověď: Na vlajce Turkmenistánu je pět kobercových gulů (vzory používané při výrobě koberců) položených nad dvěma zkříženými olivovými ratolestmi podobnými těm na vlajce OSN; bílý ubývající půlměsíc, typický pro turkickou symboliku; a pět bílých pěticípých hvězd se objevuje v horním rohu pole těsně u letové strany červeného pruhu.
Otázka: Proč byly pro tuto vlajku vybrány právě tyto barvy a symboly?
Odpověď: Zelená a červená barva jsou pro Turkmeny historicky uctívané, zatímco rostoucí půlměsíc symbolizuje jejich naději na zářivou budoucnost a hvězdy představují jejich pět provincií (Welayatlar). Kobercové vzory podél věnce představují jejich pět hlavních kmenů nebo domů.
Otázka: Co symbolizuje věnec?
Odpověď: Věnec představuje "trvalou neutralitu", kterou 12. prosince 1995 přijalo Valné shromáždění OSN.
Otázka: Koho tato konkrétní vlajka nezobrazuje?
Odpověď: Není zde zastoupen Salyr (Salor), kmen, který zanikl v důsledku vojenské porážky před moderní dobou, ani několik menších kmenů či podkmenů.
Vyhledávání
