Vlajka Itálie (Tricolore) – popis, historie a význam
Objevte historii, symboliku a podrobný popis italské vlajky Tricolore — zelená, bílá, červená; vznik, význam a proměny od přijetí v roce 1948.
Vlajka Itálie je tříbarevná. Má tři stejně velké pruhy zelené, bílé a červené barvy v pořadí zleva doprava. Její současná podoba byla přijata 1. ledna 1948. V Itálii se jí říká "Tricolore".
Popis a proporce
Vlajka má tři svislé pruhy stejné šířky; zelený pruh je u žerdi, uprostřed je bílý a u lemu červený. Běžně užívaný poměr stran je 2:3. Přesné odstíny barev zákonem pevně určeny nejsou, a proto se v praxi mohou tónově lišit podle použití (textil, tisk, digitální zobrazení).
Symbolika barev
Význam barev není jednotně kodifikován a různé výklady se liší. Nejběžnější interpretace říká:
- zelená – naděje, roviny a kopce Itálie nebo příroda;
- bílá – víra, Alpy a sníh;
- červená – odvaha a krev prolita v boji za nezávislost a sjednocení.
Tyto významy mají spíše symbolický než oficiální charakter a v průběhu dějin se jejich výklady měnily.
Krátká historie
- 1797 – Poprvé byla trikolóra použita v Itálii ve formě svislých zeleno‑bílých‑červených pruhů v Cispadanské republice (7. ledna 1797). Vlajka byla inspirována francouzskou trikolórou z doby revoluce.
- 19. století – Trikolóra se stala symbolem italského národního hnutí za sjednocení (Risorgimento) a používala ji řada revolučních a státních útvarů i vojenských jednotek.
- 1861–1946 – V době Království Itálie (po sjednocení) se trikolóra používala v různé formě; do některých verzí byl přidán královský znak nebo státní znak.
- 1946–1948 – Po referendu z roku 1946 a vyhlášení Italské republiky byl trikolórový prapor obnoven jako státní symbol bez královských znaků; jeho současné postavení potvrdila Ústava, která vstoupila v platnost 1. ledna 1948.
Právní status a užívání
Ústava Italské republiky výslovně uvádí: vlajka republiky je italská trikolóra zelená, bílá a červená v svislých pruzích stejné velikosti, přičemž zelený pruh je u žerdi. Vlajka se tradičně vyvěšuje na veřejných budovách při státních svátcích, při významných událostech a na památku obětí; běžně se používá na státní svátky, zejména na Festa della Repubblica (2. června) a na Giornata del Tricolore (7. ledna), která připomíná první přijetí trikolóry v roce 1797.
Při státních smutcích se vlajka vyvěšuje na půl žerdi; existují i přesné protokoly pro vlajkové ceremonie a pořadí s ostatními vlajkami.
Varianty a vlajky námořnictva
Kromě základní státní vlajky existují i varianty užívané veřejnou správou a ozbrojenými silami. Například vlajka italského námořnictva a státní vlajka používaná na lodích obsahují uprostřed nebo v rohu znakový prvek zobrazující čtvrcený štít čtyř starých námořních republik (Benátky, Janov, Pisa, Amalfi). Námořní vlajky mají specifické proporce a grafické doplňky upravené pro plavidla.
Význam v kultuře a veřejném životě
Tricolore je silným symbolem italské identity a jednoty. Objevuje se při sportovních událostech, slavnostech i protestech. Je často používána na oblékání fanoušků, v dekoracích a v marketingu, přičemž se respektují pravidla pro čestné užívání státní symboliky.
Trikolóra tedy není jen souborem barevných pruhů, ale převážně historickým a kulturním symbolem, který provázel Itálii od počátků moderního nacionalismu až do současné doby.
Vyhledávání