Kickbox: vznik v USA, pravidla a světové organizace

Slovo kickbox označuje skupinu kontaktních bojových sportů založených na úderech pěstmi i kopnutími, které se obvykle provozují v ringu. Vznik moderního kickboxu je spjat se vzestupem zájmu o západní i východní bojová umění ve Spojených státech v 60. a 70. letech 20. století – zejména o karate, ale také o styly jako kempo, kung-fu, taekwondo či tradiční bando. Masmédia a pořadatelé bojových soutěží kladli důraz na atraktivní, divácky přívětivou formu zápasu, která vedla k úpravám pravidel a vzniku nových soutěžních forem.

Jak se kickbox vyvinul

Různé bojové styly se v USA experimentálně kombinovaly a adaptovaly podle stupně kontaktu, povolených technik a ochranných pomůcek. Mnozí instruktoři a závodníci upravovali techniky tak, aby byly efektivní v soutěžích, které probíhaly v ringu. Mezi historicky známé akce patřily například Jhoon Rhee's United States National Karate Championship nebo Ed Parker's Battle of Atlanta. Od počátku 60. let se v ringu objevovaly i formy jako Bando kickbox (inspirované barmským boxem a šířené osobnostmi jako Maung Gyi).

Zásadní posun nastal, když se propagátory „skutečného boje“ stali i praktici jako Bruce Lee a trenéři jako Jhoon Rhee, kteří prosazovali soutěžení v chráničích a rukavicích. To vedlo k rozvoji pravidel, která umožňovala závodníkům z různých škol změřit síly ve sjednocené soutěžní formě. Pravidla definovala, jaké techniky jsou povolené, jaký je rozsah kontaktu (plný kontakt, tzv. full contact, nebo omezené formy) a jaké ochranné pomůcky se používají.

Disciplíny a pravidla

Kickbox není jedním jednotným pravidlem, ale souborem disciplín s rozdílnými pravidly. Mezi nejběžnější patří:

• Full contact – klasický americký styl, kde jsou povoleny kopy nad opasek a údery pěstí; časté jsou kontaktní KO i technické ukončení zápasu.
• Low kick – kromě kopů nad opasek jsou povoleny i kopy na stehna a lýtka soupeře.
• K-1 / K-1 rules – profesionální pravidla kombinující údery i kopy včetně některých kolenních technik (záleží na konkrétním pravidlovém katalogu); velmi populární v profesionálních galavečerech.
• Amatérské styly – používají více ochranných pomůcek (helma, vesty, chrániče holení), kratší kola a důraz na bodování technikami podle přesnosti a kontroly.

Základní prvky pravidel (obecně platné, ale s variacemi podle organizace):

• Zápasy probíhají v ringu, dělí se na kola (amateur 2–3 minuty, profesionálové často 3 minuty, počet kol se liší).
• Zákonné techniky: údery pěstí, kopy (podle disciplíny i na nohy), někde kolenní údery; zakázány jsou např. údery hlavou, kousání, škrty a útoky do slabin.
• Ochranné pomůcky: boxerské rukavice, chránič zubů, suspenzor; u amatérů navíc helma, chrániče holení a někdy vesta.
• Rozhodování: KO, TKO, diskvalifikace, nebo bodové rozhodnutí na základě hodnocení úderů, čistoty technik, iniciativy a kontroly ringu (většina organizací používá bodovací systém obdobný boxu nebo vakový systém 10-bodové škály).

Světové organizace

V průběhu 70.–90. let vzniklo několik mezinárodních organizací, které systematizovaly pravidla, pořádaly šampionáty a rozdělovaly profesionální a amatérské tituly. Mezi nejznámější patří:

• WKA (World Kickboxing Association) – založena v USA v roce 1976; jedna z prvních organizací, které pomohly formalizovat pravidla profesionálního kickboxu a organizovat profesionální zápasy.
• WAKO (World Association of Kickboxing Organizations) – založena v roce 1978; má silné kořeny v amatérských soutěžích a organizuje mistrovství světa a kontinentální šampionáty v různých disciplínách kickboxu.
• ISKA (International Sport Karate Association) – vznikla v roce 1986 (vyvíjela se z PKA); dlouhodobě organizovala profesionální i amatérské soutěže v různých variantách kickboxu a full contactu.
• WKN (World Kickboxing Network) – založena v roce 1997; aktivní v organizaci profesionálních galavečerů a mezinárodních žebříčků.

Kromě těchto svazů sehrály a hrají významnou roli i komerční promotéři a série galavečerů (např. K-1 v Japonsku, založené na počátku 90. let), které přispěly k profesionálnímu rozvoji disciplíny, popularizaci pravidel K-1 a tvorbě mezinárodních hvězd. Rozdílné organizace a promotéři někdy používají odlišná pravidla a váhové kategorie, což vede k pestré nabídce soutěžních forem.

Současnost a význam

Kickbox se postupně diferencoval do mnoha podob: od stricte sportovních amatérských soutěží s výraznou ochranou zdraví až po profesionální galavečery s minimální ochranou a vysokou úrovní kontaktnosti. V dnešní době nabízí kickbox cestu pro rekreační cvičení, soutěžní sport i lukrativní profesionální kariéru. Díky mezinárodním organizacím se pravidla standardizují, pořádají se mistrovství světa a regionální soutěže a disciplína je dostupná v mnoha zemích po celém světě.

Pro každého, kdo se chce kickboxu věnovat, je důležité si předem ověřit, jakou disciplínu cvičí daný klub (full contact, low kick, K-1, amatérský kickbox) a jaká pravidla a ochrana se v klubu používají. To pomůže vybrat správný trénink podle cíle – zda jde o kondici, sebeobranu, amatérské soutěže nebo profesionální cestu.