Corythosaurus je rod ornitopodů z čeledi hadrosauroidů, tedy „kachnozobých“ dinosaurů. Šlo o velkého býložravce žijícího na konci období křídy, přibližně před 77–75 miliony let, převážně na území dnešní západní Severní Ameriky (zejména v sedimentech jako Dinosaur Park Formation). Dospělí jedinci dosahovali délky přibližně 9–10 m (30–33 stop), výšky v bocích kolem 2 m (6,6 stopy) a hmotnosti od cca 3 do 5 tun.

Popis

Corythosaurus měl typickou stavbu těla pro hadrosauridy: dlouhý ocas vyztužený kostěnými šlachami, silné zadní končetiny vhodné pro běhání i chůzi po čtyřech, a přední končetiny, které mohly sloužit jako opora. Ruce měly čtyři prsty, přičemž nejvnitřnější chyběl; druhý, třetí a čtvrtý prst byly zřetelně spojené a nesly kopyta, pátý prst byl volnější a mohl sloužit k manipulaci. Každá zadní noha nesla tři střední prsty.

Na přední části hlavy měl Corythosaurus široký zobák pro cvakání rostlinné potravy a uvnitř čelistí masivní „zubní baterie“ složenou z mnoha přeplátovaných zubů, které byly průběžně nahrazovány — tato adaptace umožňovala efektivní drcení a mletí rostlinné hmoty. U některých exemplářů jsou zachovány otisky kůže a přítomnost šupin různého tvaru.

Hřeben a jeho funkce

Nejvýraznějším znakem Corythosaurus byl dutý kostěný hřeben na vrcholu lebky, zploštělý do tvaru přilby (odtud latinské jméno: „přilbový ještěr“). Hřeben obsahoval rozšířené nosní průchody a pravděpodobně sloužil více funkcím:

  • Akustická projekce: duté dutiny v hřebenu mohly působit jako rezonátory — zvířata mohla vydávat nízkofrekvenční zvuky, které nesly na větší vzdálenosti.
  • Vizuální displaying a rozpoznávání: tvar a velikost hřebene se lišily mezi jedinci; samci měli obvykle větší a výraznější hřebeny než samice a mláďata, takže hřeben mohl sloužit i k pohlavnímu výběru a vzájemnému rozeznávání druhů nebo poddruhů.
  • Ochrana nebo termoregulace: některé hypotézy zmiňují možnou roli při regulaci tělesné teploty nebo částečné ochraně hlavy, ale pro tyto funkce je důkaz slabší.

Pohyb a chování

Corythosaurus byl pravděpodobně „fakultativně“ dvounožný — při rychlém pohybu běhal po zadních nohách, při pomalejším přesunu nebo při pasení se opíral o přední končetiny. Silný ocas s vyztužujícími šlachami zabraňoval jeho přílišnému poklesu a pomáhal udržovat rovnováhu. Podobně jako u jiných hadrosauridů se předpokládá, že tvor žil ve stádech, migroval za potravou a používal vizuální signály a zvuky pro komunikaci ve skupině.

Fosilie a objevy

Rod byl poprvé formálně popsán začátkem 20. století (mj. známé jsou práce paleontologa Barnuma Browna). Zachovalo se několik téměř kompletních lebek a kosterních kusů, včetně jedinců různých věkových stádií, což umožnilo studium ontogeneze (vývoje jedince). U mladých jedinců je hřeben menší nebo zcela chybí a postupně se při dospívání zvětšuje, což odráží rozdíly mezi pohlavími i věkem.

Paleoekologie

Corythosaurus obýval subtropické až mírné prostředí s rozmanitou vegetací — paprsky, kapradiny a jehličnany tvořily potravu těchto býložravců. Ve stejných formacích žilo mnoho dalších dinosaurů, včetně velkých predátorů a dalších býložravců, takže Corythosaurus čelil predaci a konkurenčnímu tlaku, což podporovalo vývoj společenských strategií a varovných komunikačních systémů.

Vědecký význam: díky dobře zachovaným exemplářům a četným lebkám je Corythosaurus důležitým objektem studií hadrosauridů — poskytuje informace o anatomii, komunikaci, pohlavním dimorfismu i způsobu života těchto „kachnozobých“ dinosaurů.