Kassandra (řecky Κασσάνδρα, někdy též označovaná jako Alexandra) je postava z řecké mytologie, známá především svou schopností předvídat budoucí neštěstí.
Původ a rodina
- Byla dcerou trojského krále Priama a královny Hekuby.
- V mýtech je vykreslována jako členka královského rodu Tróje; v některých pozdějších tradicích se její osudy literárně pojily i s postavou Heleny.
Dar věštění a prokletí
Kassandra byla proslulá svými věštbami o zlých událostech. Podle běžně citovaného motivu jí dar udělil boh Apollón, aby ho milovala; když jeho náklonnost nevrátila, dar nemohl být vzat, a tak podle legendy zůstal doprovázen nedarem — schopností předvídat budoucnost, ale bez možnosti přesvědčit druhé.
Role v trojské válce
V období trojské války Kassandra varovala své krajané před nebezpečím a měla informace o plánech nepřátel. Známý je motiv, že rozpoznala lest s trojským koněm, ale její varování byla ignorována; podle mýtů to přispělo k dobytí a zničení Tróje.
Osud po pádu Tróje
- Po pádu města byla Kassandra odvedena jako válečná kořist a stala se otrokyní krétského hrdiny Agamemnóna.
- Varovala svého pána před zradou a smrtí, především před jeho manželkou Klytaimnestrou, ale její předpovědi opět nenašly uplatnění; Agamemnón byl zavražděn a Kassandra byla krátce po něm rovněž usmrcena podle tradičních vyprávění.
Literární památky
Postava Kassandry se objevuje v řadě antických tragédií a pozdější literatury. Jedním z pozdnějších děl, kde se její postava vyskytuje, je báseň Alexandra od Lykrofona. Tento text, datovaný do let 196–190 př. n. l., obsahuje 1474 veršů v jambickém trimetru — metru, v němž byly komponovány také mnohé řecké tragédie.
Dědictví a význam
Kassandra se stala v literatuře a kultuře symbolem osoby, která vidí blížící se pohromu, ale není vyslyšena. Motiv „nevyslyšené pravdy“ rezonuje v umění, filozofii i moderních interpretacích a zůstává předmětem analýz o moci řeči, autority a genderových aspektech předpovědi a nevěry.
