Richard Royce Schrock (narozen 4. ledna 1945) je americký chemik, dlouholetý profesor na Massachusettském technologickém institutu a spolulaureát Nobelovy ceny za chemii z roku 2005 za práci na mechanismech a katalyzátorech olefinové metatézy. Jeho výzkum přispěl k vytvoření dobře definovaných kovových karbenových komplexů, které umožnily kontrolovanější a široce využívané reakce přeskupování alkenů v organické syntéze.

Vzdělání a akademická dráha

Schrock se narodil v Berne ve státě Indiana a část mládí strávil v Kalifornii. Vystudoval chemii na Kalifornské univerzitě v Riverside, kde získal bakalářský titul v roce 1967. Doktorát obhájil v roce 1971 na Harvardově univerzitě pod vedením J. A. Osborna. Po doktorátu strávil pobyt v laboratoři v Cambridge u lorda Jacka Lewise, následovala průmyslová zkušenost v laboratořích společnosti E. I. du Pont de Nemours and Company. V polovině 70. let nastoupil na Massachusettský technologický institut; v roce 1980 působil jako profesor a později převzal křeslo Fredericka G. Keyese. Během své kariéry vychoval řadu doktorandů a postdoků a stál u vzniku mnoha nových směrů v oblasti organometalické chemie.

Výzkum a hlavní přínosy

Schrock se proslavil vývojem jednoduchých, dobře charakterizovaných přechodových kovových karbenových komplexů (zejména molybdenu a wolframu), které katalyzují olefinovou metatézu — reakci, při níž dochází k přeskupení uhlovodíkových dvojných vazeb. Jeho práce přinesla experimentální důkazy a syntetické nástroje, jež podpořily pochopení mechanismu této reakce. K jeho přínosům patří také optimalizace katalyzátorů, která umožnila použití metatézy v syntéze složitých molekul, v přípravě polymerů a v průmyslových aplikacích.

Význam pro chemii a aplikace

Díky Schrockovým katalyzátorům se metatéza stala standardní metodou v organické syntéze: využívá se při stavbě kruhových a acyklických molekul, při tvorbě nových uhlovodíkových řetězců a při výrobě materiálů s požadovanými vlastnostmi. Metatéza nabízí často ekologičtější a efektivnější alternativy k tradičním postupům, protože může snížit počet kroků syntézy a omezit tvorbu odpadních produktů. Schrockův přístup je komplementární k práci dalších vědců, kteří se věnovali metatéze a katalyzátorům, a společně vytvořili základ moderního využití této reakce v chemii a farmacii.

Ocenění, členství a další fakta

Nejvýznamnějším oceňením je Nobelova cena za chemii z roku 2005, kterou Schrock sdílel s Yvesem Chauvinem a Robertem H. Grubbsem za vývoj metatézy olefinů. Kromě toho je členem Národní akademie věd a Americké akademie umění a věd. Věnuje se také akademické samosprávě a v roce 2007 byl zvolen do dozorčí rady Harvardovy univerzity. Jeho práce měla a má vliv na syntetickou organickou chemii, materiálové vědy a vývoj nových katalyzátorů.

Osobní život a odkazy

V soukromí se Schrock v roce 1971 oženil s Nancy Carlsonovou; mají dvě děti. Rodina žije ve Winchesteru ve státě Massachusetts. Kromě výzkumu se Schrock věnoval výuce a poradenské činnosti, čímž ovlivnil několik generací chemiků.

Další informace a zdroje: