Fort Belvedere, Surrey
Fort Belvedere je venkovské sídlo na kopci Shrubs Hill v anglickém parku Windsor Great Park, v těsné blízkosti Sunningdale v hrabství Berkshire, ale ve skutečnosti se nachází za hranicemi v okrese Runnymede v hrabství Surrey. Je to bývalá královská rezidence - od roku 1750 do roku 1976 - a nejvíce se proslavila jako sídlo krále Eduarda VIII. Pevnost Belvedere je stále ve vlastnictví koruny a nyní ji obývají soukromí nájemníci.
Raná historie
Pevnost Belvedere byla postavena v letech 1750-1755 pro prince Williama Augusta, vévodu z Cumberlandu, mladšího syna Jiřího II. a královny Karolíny, který se proslavil svou rolí v bitvě u Cullodenu. Zpočátku se jednalo o pouhou bláznivinu (stavba postavená jako umění, místo aby měla čistě praktický účel). Sloužila jako letní sídlo a z vrcholu věže se stěžněm bylo vidět sedm hrabství, stejně jako dnes. Trojúhelníková věžovitá stavba byla zasazena do husté výsadby stromů a měla výhled na Virginia Water, uměle vytvořenou vodní plochu, kterou na žádost vévody vybudovali Thomas a Paul Sandbyovi.
Sir Jeffrey Wyattville, který byl za Jiřího IV. zodpovědný za přestavbu hradu Windsor, rozšířil dům v roce 1828, aby jej mohl využívat jako lovecký zámeček. Přístavba zahrnovala osmiúhelníkovou místnost na severovýchodní straně, kde král pravidelně večeřel.
Součástí nových prací bylo i rozšíření vojenského vzhledu domu, který však nikdy neměl vojenské využití. Sada 31 děl, odlitých v letech 1729-1749 prvním mistrem slévačem v Královské slévárně, později Královském arzenálu ve Woolwichi, sloužila k salvám až do roku 1907, často pro královnu Viktorii, která byla častou návštěvnicí. Bombarďák pověřený péčí o děla bydlel v Bombardier's Cottage, která byla s hlavním domem spojena obloukem.
Později se na pozemku vystřídala celá řada královských rodů nebo jejich služebnictvo. V roce 1911 byla stará budova přestavěna na rezidenci a užíval ji princ Artur, vévoda z Connaughtu a Strathearnu. Pevnost má 7 ložnic.
Zříceniny v areálu jsou vidět z břehu Virginia Water a jsou součástí starověkého chrámu přeneseného z Leptis Magna u Tripolisu. Zříceniny se nacházejí mezi jižním břehem a silnicí Blacknest Road poblíž křižovatky se silnicí A30 London Road a Wentworth Drive.
Král Eduard VIII.
V roce 1929 se budova uvolnila a jeho otec, král Jiří V., ji daroval princi Edwardovi, princi z Walesu.Stala se princovou hlavní rezidencí a princ ji hojně využíval k zábavám a jako venkovské útočiště. Když se v roce 1936 stal Edward králem, využíval pevnost i nadále, přestože měl nyní mnohem širší výběr rezidencí, v nichž mohl bydlet.
Princ z Walesu zde pobýval v letech 1930-36. Během jeho působení byla provedena rozsáhlá přestavba interiéru. V roce 1935 pracoval na interiérech pevnosti dekoratér Herman Schrijver, který zařizoval dům princovy budoucí manželky Wallis Simpsonové.
Pevnost se stala dějištěm abdikační krize v roce 1936, kdy Eduard abdikoval na trůn kvůli nesouhlasu britské vlády a vlády dominia se sňatkem s Wallis Simpsonovou. Edward se naposledy sešel s britským premiérem Stanleym Baldwinem a v pevnosti podepsal listinu o abdikaci, které byli svědky jeho bratři.
Pozdější obyvatelé
Během druhé světové války pevnost využíval Úřad komisařů pro korunní pozemky, který byl evakuován ze svých kanceláří v centru Londýna. Po válce zůstal dům prázdný. V letech 1956-1975 byl nájemcem čestný Gerald Lascelles, mladší syn Mary, princezny Royal (dcery krále Jiřího V.), s nájemní smlouvou na 99 let. Obnovil zahrady, přistavěl bazén a tenisový kurt. V roce 1976 se sem nastěhoval dubajský emír. V poslední době dům obývají soukromí nájemníci. Vlastníkem nemovitosti zůstává Crown Estate Commissioners, neboť nemovitost je stále součástí Velkého parku.
