Syed Makhdoom Yousaf Raza Gillani (urdsky: مخدوم سيد يوسف رضا گیلانى, narozen 9. června 1952 v Karáčí) byl 16. předseda vlády Pákistánu. Byl bývalým předsedou pákistánského Národního shromáždění (1993-1997) a bývalým federálním ministrem (1985-1986).
Je zkušený politik, známý svým dlouhodobým působením v Pákistánské lidové straně (PPP). V politice se prosazoval jako zastánce posílení civilní vlády a obnovy demokratických institucí po obdobích vojenského vlivu. Během své kariéry zastával kromě uvedených funkcí i další stranické a parlamentní posty a patřil k předním představitelům PPP.
22. března 2008 ho nominovala Pákistánská lidová strana (PPP) s podporou koaličních partnerů, Pákistánské muslimské ligy (N), Národní strany Awami, Džamíat Ulema-e-Islám (F) a Hnutí Muttahida Qaumi. Dne 25. března 2008 složil přísahu do rukou prezidenta Perveze Mušarafa. Gilání je prvním zvoleným pákistánským premiérem z pásu mluvícího serajsky, což je politicky velmi opomíjená oblast.
V čele vlády po vítězství PPP v parlamentních volbách v roce 2008 stál Gillani v čase, kdy země čelila složitým výzvám: ekonomickým potížím, nárůstu násilí a terorismu, napjatým civilně-vojenským vztahům a tlaku na obnovu nezávislého soudnictví. Mezi jeho priority patřilo obnovení civilního řízení, řešení hospodářských problémů a řízení koaliční vlády s různorodými politickými partnery.
V rámci PPP zastával též funkci místopředsedy a byl jedním z vlivných činitelů strany. Jeho politický styl byl vnímán jako pragmatický, s důrazem na udržení koaliční stability a na vyjednávání mezi různými zájmovými skupinami.
Kontroverze a odvolání
26. dubna 2012 byl Gillání postižen rozsudkem Nejvyššího soudu Pákistánu v kauze týkající se nerespektování soudních příkazů; soud ho shledal vinným z pohrdání soudem (contempt of court) poté, co odmítl vykonat rozhodnutí soudu ohledně znovuotevření vyšetřování švýcarských bankovních účtů týkajících se prezidenta Asifa Alí Zardárího. Obvinění se týkalo zejména dopisu, který premiér zaslal švýcarským orgánům, a odmítnutí následovat pokyny soudu. Tímto hlasováním Nejvyššího soudu došlo k vážnému sporu mezi výkonnou mocí a soudní větví moci.
Dne 19. června 2012 pákistánský nejvyšší soud definitivně zbavil Gilláního premiérského úřadu. Po jeho odchodu z funkce byl jako premiér jmenován Rádža Pervez Ašraf; první navržený kandidát Makhdoom Šahabuddín byl zatčen v souvislosti s obviněními, která zahrnovala údaje o obchodování s drogami a další trestní stíhání, v nichž se objevila i souvislost s Gilláního rodinnými členy. Po jeho sesazení následovalo několik dalších soudních řízení a vyšetřování, která měla dopad na osobní i stranickou reputaci Gilláního a PPP.
Dědictví a vliv
Gillani zůstává v pákistánské politice vnímán jako postava, která hrála klíčovou roli při poválečné stabilizaci demokratických institucí po éře vojenské vlády. Jeho premiérství bylo poznamenáno snahami o ekonomické zotavení a zvládání bezpečnostní situace, ale také dlouhodobými spory s justicí a politickými oponenty. Po odchodu z úřadu jeho případ i nadále zůstával předmětem veřejné diskuse a právních kroků, které ovlivnily vnitrostranické vztahy v PPP i širší politické klima v Pákistánu.