Leopold III. belgický

Raný život a rodina

Korunní princ Leopold bojoval jako vojín během první světové války ještě jako teenager. V roce 1915 ho otec poslal na Eton College ve Velké Británii. Po válce, v roce 1919, odešel do semináře svatého Antonína v Santa Barbaře v Kalifornii. Dne 4. listopadu 1926 se ve Stockholmu oženil se švédskou princeznou Astrid.

29. srpna 1935 jeli král a královna po klikatých úzkých silnicích poblíž své vily v Küssnacht am Rigi ve švýcarském Schwyzu na břehu Lucernského jezera. Leopold ztratil kontrolu nad vozem, který se zřítil do jezera a zabil královnu Astrid a její nenarozené čtvrté dítě.

Leopold se s Lilian Baelsovou oženil 11. září 1941 při tajném církevním obřadu. Podle belgických zákonů nebyl platný.

V roce 1944 Heinrich Himmler nařídil deportaci Leopolda do Německa. Princezna Liliane ho následujícího dne následovala pod ozbrojenou ochranou SS. Nacisté drželi rodinu od června 1944 do března 1945 v pevnosti Hirschstein v Sasku a poté v rakouském Stroblu.

Spojené státy Leopolda osvobodily počátkem května 1945. Kvůli kontroverzím ohledně jeho chování během války se Leopold III. s manželkou a dětmi nemohl vrátit do Belgie. Dalších šest let strávili v exilu v Pregny-Chambésy nedaleko Ženevy ve Švýcarsku. V roce 1944 bylo zákonodárným sborem ustanoveno regentství pod vedením jeho bratra prince Karla.

Po návratu do Belgie v roce 1950 se Leopold setkal s jednou z nejsilnějších stávek v dějinách Belgie. Země stála na pokraji občanské války. Belgické prapory byly v Liège a dalších valonských obcích nahrazeny valonskými vlajkami. Aby zabránil roztržce země a zachoval monarchii, rozhodl se Leopold 1. srpna 1950 odstoupit ve prospěch svého dvacetiletého syna Baudouina.

V důchodu se věnoval své vášni amatérského sociálního antropologa a entomologa a cestoval po světě. Vydal se například do Senegalu a s Heinrichem Harrerem zkoumal Orinoko a Amazonku.

Leopold zemřel v roce 1983 ve Woluwe-Saint-Lambert.

 
Královský monogram