Isabela Francouzská (1295–1358) — anglická královna a regentka

Byla dcerou Filipa IV. francouzského a Johanky I. Navarrské. Jako dcera dvou panovníků byla předurčena stát se královnou. Zatímco Francie a Anglie měly společnou kulturu, politické vztahy mezi nimi byly napjaté. Aby papež Bonifác VIII. tuto situaci zmírnil, sjednal dva sňatky. Jednalo se o dvojspolek anglického krále Eduarda I. s Markétou Francouzskou a také o sňatek malého Eduarda II. s Isabelou. V roce 1299 se uskutečnil sňatek mezi Eduardem I. a Markétou. Sňatek mezi Eduardem II. a Isabelou měl počkat, až bude dostatečně stará. Vzali se v roce 1308 v Boulogne-sur-Mer ve Francii.

Mladá nevěsta byla již ve 12 letech považována za velkou krasavici. Po smrti svého otce o rok dříve se 24letý Eduard II. stal králem. Ten však o Isabellu projevoval jen malý zájem. Jeho prvním činem ve funkci krále bylo odvolání vyhnaného Pierse Gavestona. Jeden kronikář napsal, že "měl doma svou největší lásku".

Ať už byl jejich vztah jakýkoli, Eduard II. se na Gavestona díval s velkou náklonností. Od počátku jeho manželství s Isabelou nebyl jejich vztah dobrý. Eduard neměl o Isabellu žádný romantický zájem. Isabela brzy zjistila, že jí manžel nedává žádné peníze. Napsala svému otci, že žije v chudobě. Král Filip jí rychle odepsal a požadoval, aby Eduard zajistil svou ženu a případné děti. Eduard se vymlouval, že to nestihne. Mezitím Isabela zjistila, že Piers Gaveston dostal mnoho šperků, které jí dal její otec jako součást věna. Isabella zuřila. Její strýcové Eduarda varovali, že se nezúčastní jejich korunovace, pokud se Gavestona nezbaví. Stejné výhrůžky však již vyslovili i Eduardovi baroni. Eduard slíbil, že se o vše postará, až se v březnu sejde parlament. Když byl Gaveston pověřen vedením korunovace, kazila se jedna věc za druhou. U slavnostní tabule na počest krále a královny seděl Gaveston vedle krále místo Isabely. Dokonce vystavil svůj erb vedle králova namísto Isabellina. Baroni a Isabelini příbuzní se kvůli těmto urážkám své nové královny rozzlobili. Ale až v roce 1311 baroni vypracovali seznam nařízení, kterými se král musel řídit. Prvním z nich bylo zbavit se Pierse Gavestona. Před rokem 1312 se však Gaveston vrátil do Anglie. V témže roce čekala Isabela první dítě. Aby unikli baronům, utekli Eduard a Gaveston na sever a Isabellu vzali s sebou. Nechali ji bez ochrany v Yorku, zatímco Eduard a Gaveston uprchli na lodi. Baroni se však na Isabellu nezlobili. Gaveston byl zajat a v létě 1312 zavražděn. Tím Isabelliny potíže neskončily, protože Eduard si našel nového oblíbence v Hughu le Despenserovi. V listopadu se jim narodilo první dítě, budoucí anglický král Eduard III. Despenser však Isabellu nenáviděl více než Gaveston. V roce 1321 už byla prakticky vězněm. Do roku 1324 předal Eduard všechny její pozemky Despenserovi.

V roce 1325 Eduard přesvědčil Isabelu, aby odjela do Francie. Její bratr Karel IV. byl nyní francouzským králem. Eduard chtěl, aby pro něj vyjednávala o Gaskoňsku. To byla Isabelina šance na svobodu. Dokonce přesvědčila svého manžela, aby za ní poslal jejich syna Eduarda (III.). Eduard si brzy uvědomil svůj omyl a požadoval, aby se ona i její syn vrátili. Isabela jeho požadavky ignorovala a zůstala ve Francii. Hněv, který musela pociťovat za léta špatného zacházení v Anglii, jí nakonec dal příležitost vzbouřit se proti svému manželovi. Měla s sebou jejich syna, budoucího anglického krále, a Eduard nemohl nic dělat. V té době se k ní připojil anglický exulant Roger Mortimer. Dalším, kdo jí přišel na pomoc, byl Edmund z Woodstocku, 1. hrabě z Kentu, nevlastní bratr Eduarda II. Na její stranu se přidala i řada Angličanů ve Francii. Mnozí z nich byli naštvaní na Eduarda II. a Despensery.

Isabella však neměla dostatek finančních prostředků. Se svými stoupenci se vydala na sever do Hainautu, aby našla další podporu. Na oplátku za jejich podporu vyjednala sňatek svého syna Eduarda s Filipou z Hainautu. Vzdala se také všech nároků, které měla na francouzskou korunu. Nyní měla armádu z Hainautu a mnoho Angličanů, kteří ji podporovali. Během pobytu v Hainautu se z ní a Rogera Mortimera stali milenci.

V roce 1326 se Isabela se svým vojskem vylodila v Suffolku. Eduard ani Despenserové proti ní nemohli postavit armádu. Eduard II. byl zajat a přišel o trůn. Místo něj se stal králem jeho syn Eduard III. a regentkou jeho matka.

Když jí byl v roce 1321 odepřen přístup na hrad v Leedsu, přiměla svůj doprovod, aby se pokusil proniknout branou, a když se jim to nepodařilo, nechala 13 členů svého doprovodu okamžitě oběsit. Měla 4 děti a nejméně 3 potraty. Když později zemřela, byla pohřbena ve svatebních šatech.