John Craig Venter (narozen 14. října 1946) je americký biotechnolog a podnikatel. Jako jeden z prvních sekvenoval lidský genom a vedl tým, který vytvořil první buňku se syntetickým genomem (2010). Venter proslul především prosazováním tzv. shotgun sekvenování — rychlé metody, která výrazně urychlila čtení dlouhých úseků DNA tím, že rozštěpí genom na mnoho drobných fragmentů a následně je skládá dohromady pomocí výpočetních metod.

Venter založil Celera Genomics, The Institute for Genomic Research (TIGR) a J. Craig Venter Institute (JCVI). Ve svém institutu nyní pracuje na vytváření syntetických (umělých) biologických organismů a na zaznamenávání genetické rozmanitosti ve světových oceánech. Jeho týmy prováděly rozsáhlé metagenomické průzkumy (např. expedice Sorcerer II), které objevily tisíce dosud neznámých genů a mikroorganismů a významně přispěly k poznání biodiverzity oceánů. V letech 2007 a 2008 byl zařazen na seznam 100 nejvlivnějších lidí světa časopisu Time. V roce 2010 britský časopis New Statesman zařadil Craiga Ventera na 14. místo v seznamu "50 nejvlivnějších osobností světa 2010".

Vzdělání a raná kariéra

Venter pochází ze Spojených států (narodil se v Salt Lake City, Utah). Po vojenské službě se věnoval vědeckému vzdělávání a začal pracovat v oblasti molekulární biologie. Během své kariéry působil také v Národních institutech zdraví (NIH), kde mimo jiné rozvíjel techniky pro rychlé získávání sekvenčních dat, jako jsou expressed sequence tags (EST). Tyto metody se později staly základem pro masivní sekvenační projekty.

Hlavní projekty a objevy

  • Human Genome Project vs. Celera: Venterovu společnost Celera Genomics (založenou v roce 1998) proslavilo její konkurenceschopné úsilí o sekvenování lidského genomu paralelně s veřejným projektem Human Genome Project. Publikace „návrhu“ lidského genomu v roce 2001 (ve spolupráci s veřejným konsorciem a samostatně prostřednictvím Celera) byla milníkem moderní genetiky a vedla k zásadním změnám v přístupu k velkým genomickým projektům.
  • Syntetická biologie: V roce 2010 tým vedený Venterem oznámil vytvoření první buňky s kompletně syntetizovaným genomem — známé jako JCVI‑syn1.0 — kdy byl syntetický genom dlouhý přibližně 1,08 milionu nukleotidů vložen do hostitelské buňky, která poté začala fungovat s genetickým „softwarovým“ obsahem vytvořeným ve zkumavce. Tento výsledek otevřel novou kapitolu syntetické biologie a možností konstruování organismů pro specifické aplikace (např. výroba biopaliv, léčiv či vakcín).
  • Globální průzkum oceánů: Expedice jako Sorcerer II shromáždily obrovské množství metagenomických dat, která pomohla pochopit rozmanitost mikrobiálních společenstev a funkce genů v mořských ekosystémech.

Kontroverze a etické otázky

Venterova práce provázely i spory: konkurence mezi Celera a veřejným Human Genome Project vyvolala debaty o vlastnictví a patentování genetických informací, transparentnosti dat a etice komercializace genomiky. Uvedení syntetických organismů vyvolalo otázky ohledně bezpečnosti, možnosti zneužití (bioterorismus) a širších filozofických a právních důsledků „vytváření života“ laboratorními postupy. Tyto diskuse vedly k intenzivnímu zapojení odborné veřejnosti, etických komisí a regulatorních orgánů.

Osobní záležitosti a veřejné vystoupení

Sám Venter rozpoznal své chování s ADHD v době dospívání a později ve své DNA našel geny spojené s ADHD. V rozhovorech pro média Venter několikrát uvedl, že je ateista. Kromě vědeckých aktivit je známý i svým podnikatelským přístupem — spoluzaložil několik firem věnujících se syntetické biologii a biotechnologiím (např. Synthetic Genomics), které se zaměřují na praktické využití genomických poznatků.

Dědictví a dopad

Venterův vliv na molekulární biologii, genomiku a syntetickou biologii je zásadní: jeho metody a projekty zrychlily tempo získávání genetických informací, položily základy pro rozvoj personalizované medicíny, biotechnologického průmyslu a nových oborů v biologii. Současně jeho práce ukázala, jak rychle se věda dokáže přiblížit k technologiím, které mění společnost, a zdůraznila nutnost veřejné debaty o etických a regulačních rámcích pro tyto technologie.