Krach na burze v roce 2020 je celosvětový propad akciových trhů, který začal 20. února 2020 v souvislosti s pandemií koronaviru v letech 2019-20. V závěru února 2020 se prudce snížily hlavní americké indexy: Průmyslový index Dow Jones, index S&P 500 a index NASDAQ-100. Již 27. února se tyto indexy propadly do krátkodobého poklesu během jednoho z nejhorších obchodních týdnů od finanční krize v letech 2007-2008. Panika a nejistota na trzích se v březnu ještě prohloubily a vedly k řadě výrazných výkyvů a rekordních denních ztrát.
Příčiny krachu
- Pandemie COVID-19: rychlé šíření viru, zavádění lockdownů a omezení cestování vedly k očekávanému prudkému poklesu poptávky v mnoha sektorech (cestovní ruch, letectví, pohostinství, průmysl).
- Ropná válka: po neshodě zemí OPEC+ mezi Ruskem a Saúdskou Arábií došlo k prudkému navýšení nabídky a prudkému poklesu cen ropy, což dále zvýšilo tlak na energetické společnosti a finanční trhy (války o ceny ropy mezi Ruskem a Saúdskou Arábií).
- Likvidita a sentiment: prudký odliv kapitálu, zvýšení volatility a vystrašené obchodování vedly k řetězovým prodejům a častějším spuštěním tzv. circuit breakers (přerušení obchodování) na burzách.
Průběh a významné dny
Na konci února 2020 začaly indexy klesat, v následujícím týdnu (2.–6. března) se situace zhoršila s denními výkyvy často přes 3 % (s výjimkou 6. března). Dne 9. března 2020 všechny tři hlavní americké indexy zaznamenaly poklesy přesahující 7 % a většina světových trhů utrpěla vážné ztráty v reakci na pandemii koronaviru 2019-20 a válku o ceny ropy. Tato událost se stala známou jako "černé pondělí" a tehdy představovala jeden z nejhlubších propadů od velké recese v roce 2008.
Tři dny po Černém pondělí následoval další prudký pád trhu, často označovaný jako Černý čtvrtek (12. března 2020), kdy akcie v Evropě i Severní Americe klesly o více než 9 % v závislosti na trhu. V průběhu března se trhy vyznačily několika dalšími velkými denními propady a opětovnými krátkodobými oživeními, zatímco volatilita (měřená např. indexem VIX) dosáhla extrémních hodnot.
Opatření a reakce
- Centrální banky: řada centrálních bank podnikla mimořádné kroky — snížení úrokových sazeb, uvolnění likvidity a rozsáhlé programy nákupů aktiv — aby podpořily finanční trhy a ekonomiku.
- Vládní stimuly: státy přijaly fiskální balíčky na podporu zaměstnanosti, firem a zdravotnického sektoru, aby zmírnily ekonomické dopady lockdownů.
- Regulace trhu: burzy aktivovaly circuit breakers a další mechanismy, které měly tlumit extrémní intradenní výkyvy a umožnit adekvátní cenotvorbu.
Dopady a následné zotavení
Důsledky krachu byly široké: prudký pokles tržních hodnot společností, oslabení firemních zisků, ztráta pracovních míst v zasažených odvětvích a zvýšení nejistoty v globální ekonomice. Energetický sektor a společnosti závislé na cestování a službách byly zasaženy nejvíce. Současně se ukázalo, že technologické firmy, zejména ty orientované na cloud, e‑commerce a digitální služby, byly relativně odolnější a později výrazně přispěly k oživení akciových trhů.
Díky koordinovaným zásahům centrálních bank a vlád, postupnému uvolňování opatření a očekávání efektivních vakcín došlo během druhé poloviny roku 2020 k postupnému zotavení akciových trhů. Nicméně ekonomické a sociální následky pandemie se projevovaly i nadále v různých regionech a odvětvích.
Krátké shrnutí
- Krach začal v únoru 2020 a jeho vrcholné dny byly v březnu 2020.
- Přímými spouštěči byly šíření COVID-19 a kolaps jednání OPEC+, který spustil ropnou válku.
- Trhy reagovaly extrémní volatilitou, byla spuštěna řada ochranných mechanismů a následovalo rozsáhlé vládní a centrálněbankovní zásahy.
- Po období prudkých ztrát následovalo postupné zotavení, ale dopady na reálnou ekonomiku trvaly déle.