Bruselské útoky 22. března 2016: výbuchy na letišti Zaventem a v metru Maalbeek
Bruselské útoky 22. března 2016: výbuchy na letišti Zaventem a v metru Maalbeek – přehled událostí, obětí, pachatelů a dopadů ISIL na bezpečnost Evropy.
Dne 22. března 2016 došlo v belgickém hlavním městě Bruselu ke třem velkým výbuchům. Dvě bomby vybuchly na bruselském letišti Zaventem a jedna explodovala ve stanici metra Maalbeek. Podle belgického ministerstva zdravotnictví bylo potvrzeno nejméně 31 úmrtí a více než 250 hlášených zranění. K útoku se veřejně přihlásil Islámský stát v Iráku a Levantě (ISIL). Podezřelí byli tři muži; dva z nich vykonali sebevražedné atentáty a po třetím úřady intenzivně pátraly.
Průběh útoků
Výbuchy na letišti Zaventem nastaly v odletové hale v ranních hodinách; podle svědectví a záznamů z bezpečnostních kamer útočníci odpálili výbušniny v blízkosti přepážek odbavení. Bomby v metru explodovaly o několik minut později ve stanici Maalbeek, která se nachází v blízkosti institucí Evropské unie. Útoky byly koordinované a zasáhly klíčová dopravní místa v centru města, což mělo za následek chaos, evakuace a přerušení dopravy.
Oběti a škody
Bilance obětí v prvních zprávách hovořila o nejméně 31 mrtvých a více než 250 zraněných. Mezi oběťmi byli místní obyvatelé i cizinci; mnoho zraněných bylo hospitalizováno s těžkými poraněními. Kromě lidských ztrát útoky způsobily rozsáhlé materiální škody na terminálu Zaventem i na vagonech a infrastruktuře metra.
Okamžitá reakce a omezení
Po útocích bylo letiště Zaventem uzavřeno a všechny lety zrušeny; letiště zůstalo několik dní mimo provoz. Provoz bruselského metra byl zastaven a na celé území Belgie byla vyhlášena zvýšená bezpečnostní opatření, včetně nasazení vojáků na ochranu veřejných míst. Řada evropských zemí rovněž zintenzivnila bezpečnostní kontroly na dopravních uzlech a významných událostech.
Vyšetřování
Vyšetřování vedlo k identifikaci tří útočníků; analýza stop a sledování kamer pomohly spojit excidenty se sítěmi extremistů. Belgické a mezinárodní bezpečnostní služby spolupracovaly při pátrání po možných komplicích a logistické podpoře. Vyšetřování také zkoumalo vazby mezi těmito útoky a dřívějšími teroristickými činy v Evropě, včetně útoků v Paříži z roku 2015.
Právní a politické důsledky
Útoky vedly k rozsáhlým policejním raziím, zatýkáním a pozdějším soudním řízením vůči podezřelým. V belgické společnosti i v rámci EU se rozproudila debata o bezpečnostní politice, výměně zpravodajských informací a o opatřeních proti radikalizaci. Města po celé Evropě zavedla přísnější kontroly a některé země zpřísnily zákony související s bojem proti terorismu.
Reakce veřejnosti a připomínky obětí
Brusel i celý svět vyjadřovaly solidaritu s oběťmi a jejich rodinami. Po útocích proběhly pietní akty a vzpomínkové akce připomínající oběti i záchranáře. Útok měl dlouhodobý dopad na místní komunitu, zejména v postižených částech města, a vedl k širšímu zamyšlení nad prevencí radikalizace a ochranou veřejných prostor.
Závěr
Bruselské útoky 22. března 2016 představují jeden z nejvážnějších teroristických činů v Evropě v posledním desetiletí. Jejich důsledky se projevily na úrovni bezpečnosti, justice i veřejného života a připomněly zranitelnost hromadných dopravních systémů. Vyšetřování a soudní procesy pokračovaly i v následujících letech, zatímco město a oběti se snažily obnovit běžný život.
Mapa Bruselu s vyznačením umístění dvou bomb
Pozadí
Belgie je součástí války proti ISIL v Iráku. V Sýrii a Iráku působí přibližně 500 zahraničních bojovníků z Belgie. Bojovníci pocházejí většinou z rodin přistěhovalců.
Belgie byla v minulosti terčem útoků. V květnu 2014 zaútočil střelec na Židovské muzeum v Belgii a zabil čtyři lidi. V lednu 2015 muži z ochranky zastavili skupinu, která možná plánovala druhou střelbu na Charlie Hebdo. Výsledkem operace byla smrt dvou členů skupiny. V srpnu 2015 střílel a bodal muž ve vlaku v Bruselu, než ho zastavili cestující.
Útočníci, kteří se podíleli na útocích v Paříži v listopadu 2015, sídlili v Molenbeeku a Brusel byl kvůli pátrání po osobách na pět dní uzavřen. Dne 18. března 2016 byl Salah Abdeslam, který se pravděpodobně podílel na pařížských útocích, dopaden a nejméně jeden další podezřelý je stále na svobodě.
Místa bombardování
Letiště Brusel
V odletové hale letiště došlo ke dvěma výbuchům.
Zabití a poškození lidé
Nejméně 31 lidí bylo zabito a více než 230 dalších bylo zraněno. Tři Američané, mormonští misionáři, byli vážně zraněni, stejně jako příslušník americké armády a jeho rodina. Velvyslanectví USA v Bruselu požádalo americké občany, aby nepoužívali autobusy a metro.
Bruselský podezřelý na záběrech průmyslových kamer
ISIS zaútočila na Brusel
Dva muži se na bruselském letišti zabili pomocí bomb. Policie pátrá po třetím muži, který je s nimi viděn na snímku z průmyslové kamery na letišti. ISIL uvedl, že za útokem stojí.
Několik hodin po útocích vnikla policie do domu v Schaarbeeku severně od Bruselu, kde našla bombu s hřebíky, chemikálie a vlajku ISIL. Jeden muž byl zatčen, ale poté propuštěn.
Maalbeek - stanice Maelbeek (25684717280)
Útočníci
Belgické úřady uvedly, že mezi třemi sebevražednými atentátníky, kteří zaútočili v bruselském metru a na letišti, byli dva bratři Khalid a Ibrahim el-Bakraouiovi, oba Belgičané se záznamem v trestním rejstříku.Předpokládá se, že bratři mají vazby na loňské útoky v Paříži a na Salaha Abdeslama. Třetí muž, který se objevil na kamerách, je stále na svobodě poté, co utekl, když jeho bomba nevybuchla.
Evropa říká "ne" strachu
Po útocích v Bruselu evropští lídři prohlásili, že je teror nevyděsí. V Belgii úředníci vyhlásili třídenní státní smutek. Belgický premiér Charles Michel uvedl, že lidem, kteří stojí za útoky, poslal vzkaz: "Těm, kteří se rozhodli být barbarskými nepřáteli svobody, demokracie a základních hodnot ... zůstáváme jednotní jako jeden."
ISIS ve své zprávě, v níž se přihlásil k odpovědnosti, na Twitteru poznamenal, že "to, co přijde, je ještě horší".
Svět je smutný
Lidé sdíleli karikatury a projevovali smutek v černé, žluté a červené barvě, tedy v barvách belgické vlajky. Jiní vkládali vzkazy solidarity s #JeSuisBruxelles neboli "Já jsem Brusel", což je óda na podobný projev solidarity s #JeSuisCharlie po útoku na Charlie Hebdo v lednu 2015. Někteří lidé pozvali turisty, kteří uvízli po uzavření letiště, do svých domovů pomocí #OpenHouse.
Francouzský karikaturista Jean Plantureux, který si říká Plantu, nakreslil emotivní karikaturu pro francouzský deník Le Monde. Plačící osoba zabalená do francouzské vlajky objímá plačící osobu s belgickou vlajkou, což naznačuje solidaritu mezi oběma zeměmi.
Lidé v Bruselu i jinde přinášeli květiny a zapalovali svíčky, aby dali najevo, jak jsou po útocích smutní.
Truchlící lidé zachycení během občanské bohoslužby k uctění památky obětí pařížských útoků z listopadu 2015 - Paříž, 14. listopadu 2015
Vyhledávání