Červí díra
Červí díra je teoretický průchod prostorem, který vytváří zkratku v čase a prostoru. Není známo, zda existují.
Vědci se domnívají, že pokud by červí díry existovaly, nemohly by být vytvořeny žádnými tradičními vědeckými metodami. K tomu, aby se červí díra otevřela, by byla zapotřebí určitá forma teoretické exotické hmoty. V opačném případě by červí díra po svém vytvoření jednoduše velmi rychle zmizela. Pokud červí díru zakreslíme do dvourozměrné roviny, ohne se rovina podobně jako při skládání papíru, takže by se oba konce dotýkaly (jak je vidět na obrázku). Termín červí díra poprvé použil John Wheeler, teoretický fyzik. Je také známá jako Einsteinův-Rosenův most. Červí díra se podobá tunelu, jehož dva konce se nacházejí každý v jiném bodě časoprostoru. Vědci nemají žádné pozorovací důkazy o existenci červích děr.
Červí díry jsou běžným prvkem science fiction, protože umožňují rychlé mezihvězdné, mezigalaktické a někdy i mezivesmírné cestování. Ve fikci slouží červí díry také jako metoda cestování v čase. Tato populární fikce umožňuje mezihvězdné cestování v rámci lidských životů. To by umožnilo cestování v čase, což je rovněž populární fikce. Navrhovaný stroj na cestování časem využívající překonatelnou červí díru by hypoteticky fungoval následujícím způsobem: Jeden konec červí díry je urychlen na nějakou významnou část rychlosti světla, možná pomocí nějakého pokročilého pohonného systému, a pak se vrátí zpět do výchozího bodu. Další možností je vzít jeden vstup červí díry a přesunout jej do gravitačního pole objektu, který má vyšší gravitaci než druhý vstup, a pak jej vrátit do polohy poblíž druhého vstupu. U obou těchto způsobů způsobí dilatace času, že přesunutý konec červí díry zestárne méně nebo se stane "mladším" než nehybný konec, jak ho vidí vnější pozorovatel; čas se však červí dírou spojuje jinak než mimo ni, takže synchronizované hodiny na obou koncích červí díry zůstanou vždy synchronizované, jak je vidí pozorovatel procházející červí dírou, bez ohledu na to, jak se oba konce pohybují.
Schéma Schwarzschildovy červí díry
Otázky a odpovědi
Otázka: Co je to červí díra?
Odpověď: Červí díra je teoretický průchod vesmírem, který vytváří zkratku v čase a prostoru. Není známo, zda existují.
Otázka: Jak by mohla červí díra vzniknout?
Odpověď: Vědci se domnívají, že pokud by červí díry existovaly, nemohly by být vytvořeny žádnými tradičními vědeckými metodami. K tomu, aby se červí díra otevřela, by byla zapotřebí určitá forma teoretické exotické hmoty. V opačném případě by červí díra po svém vytvoření jednoduše velmi rychle zmizela.
Otázka: Jak vypadá na dvourozměrné rovině?
Odpověď: Pokud se červí díra zobrazí na dvourozměrné rovině, ohne ji, podobně jako se skládá papír, takže se oba konce dotýkají (jak je vidět na obrázku).
Otázka: Kdo poprvé použil termín "červí díra"?
Odpověď: Termín "červí díra" poprvé použil John Wheeler, teoretický fyzik. Je také známá jako Einsteinův-Rosenův most.
Otázka: Jaké mají vědci důkazy o jejich existenci?
Odpověď: Vědci nemají žádné pozorovací důkazy o existenci červích děr.
Otázka: Proč se často objevují ve vědeckofantastických příbězích?
Odpověď: Červí díry se často objevují ve vědeckofantastických příbězích, protože umožňují rychlé mezihvězdné, mezigalaktické a někdy i mezivesmírné cestování, které může umožnit cestování v čase v rámci lidského života.
Otázka: Jak by se daly využít k cestování v čase?
Odpověď: Navrhovaný stroj na cestování časem pomocí průchozí červí díry by hypoteticky fungoval tak, že by se jeden vstup do červí díry přemístil do gravitačního pole objektu, který má vyšší gravitaci než druhý vstup, a pak by se vrátil do původní polohy poblíž druhého vstupu; to způsobí dilataci času, takže jeden konec tunelu je mladší než druhý, jak ho vidí vnější pozorovatel, ale synchronizované hodiny na obou koncích zůstanou při průchodu synchronizované bez ohledu na to, jak velký pohyb mezi oběma konci nastane.
