Tyndalova bible: překlad Williama Tyndala z hebrejštiny a řečtiny

Tyndalova bible: William Tyndale přeložil Nový zákon a část Starého zákona přímo z hebrejštiny a řečtiny — průkopnický anglický překlad a jeho historie.

Tyndalova bible obvykle označuje soubor biblických překladů Williama Tyndala. Tyndalova verze je považována za první anglický překlad, který přišel přímo z hebrejských a řeckých pramenů místo pouze z latinské Vulgáty. Označení Tyndalova bible není zcela přesné, protože Tyndale nikdy nevydal kompletní Bibli; před svou popravou dokončil celý Nový zákon a přibližně polovinu Starého zákona, zbytek pak doplnili a vydali později jiní překladatelé.

Historie vzniku

William Tyndale (c. 1494–1536) začal překládat v době náboženských a politických převratů v Evropě. Svůj překlad Nového zákona vytiskl poprvé v roce 1526; kvůli pronásledování byl tisk realizován v zahraničí a hotové výtisky byly pašovány do Anglie. V dalších letech se věnoval překladu knih Starého zákona a vydal řadu jednotlivých částí (např. Pentateuch a některé historické a prorocké knihy). V roce 1535 byl zatčen, v roce 1536 odsouzen a popraven; podle tradice jeho posledními slovy byla prosba, aby Bůh otevřel oči anglickému králi.

Metoda a použité prameny

Tyndale zdůrazňoval přímou práci s původními jazyky. Pro Nový zákon vycházel zejména z nově dostupných řeckých vydání své doby (mj. z Erasmusova řeckého textu z roku 1516). U Starého zákona pracoval s hebrejskými prameny, které byly v Evropě k dispozici, a snažil se překládat do srozumitelné, živé angličtiny namísto doslovné latinské formulace. Jeho cílem bylo, aby obyčejní věřící mohli Bibli číst ve svém mateřském jazyce.

Opozice a šíření

Překlady Tyndala narazily na silný odpor církevních i státních autorit, které se obávaly náboženského kázání a interpretací mimo kontrolu hierarchie. Jeho knihy byly v Anglii zakazovány, vydání byly páleny a distribuční sítě fungovaly ilegálně — texty se pašovaly ze zahraničí a tajně šířily mezi věřícími. Přesto se Tyndalovy překlady rychle ujaly a měly široký dopad.

Význam a dědictví

Tyndalova práce měla zásadní vliv na pozdější anglické překlady Bible. Jeho texty byly základem pro tzv. Matthewovu Bibli (1537), Velkou bibli (Great Bible, 1539) a nakonec měly výrazný vliv i na anglický překlad z roku 1611 (King James Version). Mnoho anglických obratů, které Tyndale zavedl, přežilo v jazyce dodnes (např. idiomy a ustálené překlady bohoslužebných výrazů). Jeho snaha překládat srozumitelně rovněž ovlivnila způsob, jakým se Bibli přistupovalo v protestantských zemích.

Obsah a nedokončenost

Tyndale přeložil celý Nový zákon a značnou část Starého zákona (mezi přeloženými knihami byly i části Pentateuchu a vybrané historické a prorocké knihy). Nepodařilo se mu ale dožít vydání kompletního Starého zákona ani celé Bible jako jednotného svazku — proto je dnes přesnější mluvit o „Tyndalových překladech“ než o jediné „Tyndalově bibli“. Po jeho smrti byla jeho práce doplňována a upravována dalšími překladateli, kteří využili jeho styl a jazykové řešení.

Závěr

Tyndalova práce znamenala zlom v tom, jak se Bible dostávala k laikům — přinesla do angličtiny přímý kontakt s původními texty a položila základy pro pozdější standardizované překlady. I když Tyndale nevydal kompletní Bibli, jeho překlady měly a dodnes mají hluboký kulturní a náboženský dopad.

Hledání podle dopisu